Program prezidenta WW o poválečném uspořádání světa, formulace zásad nového světového řádu, který má nahradit zdiskreditovanou politiku tajných smluv a aliancí. Prvních pět bodů se týkalo poválečné spolupráce: 1. evropskou tajnou diplomacii má nahradit éra otevřené diplomacie 2. Má platit naprostá svoboda plavby v mezinárodních mořích a rovný přístup k surovinovým zdrojům 3. Postupným snižováním obchodních překážek má vzniknout liberální světový obchodní systém 4. Všechny národy se mají zapojit do procesu odzbrojování 5. otázky kolonií mají být řešeny nestranně a vůle domorodého obyvatelstva má být brána v potaz Dalších osm bodů odráží právo národů na sebeurčení a vytvoření etnických hranic bez ohledu na výsledek války: 6. Německá vojska mají vyklidit okupované území Ruska 7. obnovit nezávislost Belgie 8. Připojit Alsasko-Lotrinsko k Francii 9. Hranice Itálie mají striktně odrážet etnické hranice 10. Národy Rakouska-Uherska mají získat autonomii 11. Stažení vojsk z Balkánu (Rumunsko, Černá Hora, Srbsko), Srbsko má navíc získat přístup k moři 12. Turecko má svým národům poskytnout autonomii a umožnit svobodnou plavbu Bosporem a Dardanelami 13. vytvořit nezávislé Polsko s přístupem k moři Posledním bodem (14) mělo být založení Společnosti národů, která má plnit úlohu garanta mezinárodního práva a ztělesňovat princip rovnosti. Duchovním otcem Woodrow Wilson, který při jejich koncipování vycházel z představy ideálního mezinárodního řádu založeného na demokratických zásadách, měly platit stejné zásady pro vítěze i poražené. Vůdčí ideou bylo odstranění všech důvodů budoucích válečných střetnutí a založení systému, který by umožňoval řešení konfliktů mírovou cestou. Všechny národy mají mít právo na sebeurčení a spravedlivé vedení hranic podle etnického principu, které by odstranilo možné budoucí spory o hranice. Vlády by měly být demokratizovány, nadále neměly být uzavírány tajné smlouvy (otevřená diplomacie). Smírnému řešení sporných otázek by sloužila nově založená Společnost národů s rovnoprávnou účastí všech národů, která by morálními a ekonomickými prostředky donutila případného agresora vzdát se násilí. Zásady teritoriálního charakteru: obnova polského státu s přístupem k moři, vrácení Alsaska-Lotrinska Francii, vyklizení okupované Belgie a Ruska, Černé Hory, Srbska a Rumunska. Rakousko-Uhersko mělo svým národům poskytnout autonomii stejně jako Turecko, koloniální otázky měly být řešeny v souladu s vůlí domorodého obyvatelstva. Princip svobody moří a obchodu by zajistil rovný přístup ke zdrojům.