Poznámky: Změna strategie rozšiřování, institucionální aspekty
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:87,7 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Evropská unie
- Předmět:Rozšiřování ES/EU
- Autor:techplanet
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:6 strán
- Zobrazeno:1 080 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:5361
- Poslední úprava:23.03.2015
Změna strategie rozšiřování, institucionální aspekty
- EU je blíže nespecifikovaným útvarem na pomezí mez. org. a konfederačního celku
- vývoj EU dokládá dominanci nadnárodních rysů především na poli politik
- pokračováním spol. trhu mělo být přijetí spol. měny, která byla jako nejvyšší stádium ekonomické integrace chápána jako vhodný prostředek k budování politické unie
- přijetí Smlouvy o EU v roce 1992 ČS deklarovaly nejen zájem budovat zahraničněpolitickou jednotu S, ale také jeho obranou a jednotnou správu vnitřních věcí
- původní cíle tak byly několikanásobně překročeny
1. Dopad rozšiřování ES/EU na orgány Společenství (S)
- s každou vlnou rozšíření se zvyšovaly nároky na dosažení pol. dohody, která byla nezbytnou podmínkou posunu integrace do dalších oblastí, vznikalo nebezpečí „rozředění“ dosažené integrační úrovně a zvyšoval se tlak na „čisté plátce“ do rozpočtu
- S přijalo strategii minimalizující toto nebezpečí => zvýšení nároků na nové ČS + přechodná období
- posun směrem k supranacionalizaci nových oblastí byl realizován v institucionálním rámci, jehož vývoj neodpovídal nastoupené rychlosti integrace. Institucionální otázka se zařadila mezi jednu z priorit až v průběhu 90. let x omezené možnosti kvůli opakovanému rozšiřování, kdy došlo jen k malým úpravám v počtu hlasů, a tím k předimenzování institucionálního systému.
- důležitý faktor rozlohy a zalidněnosti zemí - institucionální struktura S byla vystavěna na principu obrany malých států vůči velkým, malé země byly tradičně nadhodnoceny. Po několika rozšíření však původní nutnost obrany malých států již není aktuální a vzhledem k tomu, že velké státy jsou hlavními plátci do rozpočtu je nutná reforma institucí.
- hlavní důvody nutnosti reformy institucí
- nesoulad mezi ambiciózními cíli na poli politik a skutečnými nástroji evr. orgánů
- netransparentnost rozhodovacího procesu
- demokratický deficit
- nezbytnost legitimace již aplikované různosti závazků ČS v podobě „opt-puts“ (= udělení trvalých výjimek ČS z konkrétních integračních aktivit)
- EU je blíže nespecifikovaným útvarem na pomezí mez. org. a konfederačního celku
- vývoj EU dokládá dominanci nadnárodních rysů především na poli politik
- pokračováním spol. trhu mělo být přijetí spol. měny, která byla jako nejvyšší stádium ekonomické integrace chápána jako vhodný prostředek k budování politické unie
- přijetí Smlouvy o EU v roce 1992 ČS deklarovaly nejen zájem budovat zahraničněpolitickou jednotu S, ale také jeho obranou a jednotnou správu vnitřních věcí
- původní cíle tak byly několikanásobně překročeny
1. Dopad rozšiřování ES/EU na orgány Společenství (S)
- s každou vlnou rozšíření se zvyšovaly nároky na dosažení pol. dohody, která byla nezbytnou podmínkou posunu integrace do dalších oblastí, vznikalo nebezpečí „rozředění“ dosažené integrační úrovně a zvyšoval se tlak na „čisté plátce“ do rozpočtu
- S přijalo strategii minimalizující toto nebezpečí => zvýšení nároků na nové ČS + přechodná období
- posun směrem k supranacionalizaci nových oblastí byl realizován v institucionálním rámci, jehož vývoj neodpovídal nastoupené rychlosti integrace. Institucionální otázka se zařadila mezi jednu z priorit až v průběhu 90. let x omezené možnosti kvůli opakovanému rozšiřování, kdy došlo jen k malým úpravám v počtu hlasů, a tím k předimenzování institucionálního systému.
- důležitý faktor rozlohy a zalidněnosti zemí - institucionální struktura S byla vystavěna na principu obrany malých států vůči velkým, malé země byly tradičně nadhodnoceny. Po několika rozšíření však původní nutnost obrany malých států již není aktuální a vzhledem k tomu, že velké státy jsou hlavními plátci do rozpočtu je nutná reforma institucí.
- hlavní důvody nutnosti reformy institucí
- nesoulad mezi ambiciózními cíli na poli politik a skutečnými nástroji evr. orgánů
- netransparentnost rozhodovacího procesu
- demokratický deficit
- nezbytnost legitimace již aplikované různosti závazků ČS v podobě „opt-puts“ (= udělení trvalých výjimek ČS z konkrétních integračních aktivit)