Vymezení pojmu styly učení V sociálním kontextu patrně jako první použil termín styl učení (learning style) Herb Thelen v roce 1954.
Charakteristika stylů učení (Mareš, J. Skalská, H., 1994, s. 249)
Styly učení » svébytné postupy při učení (svébytné svou strukturou, posloupností, kvalitou, pružností aplikace), které mají charakter metastrategie učení » jedinec je používá v určitém období života ve většině situací pedagogického typu a pravděpodobně jsou relativně nezávislé na obsahu učení, na učivu » vznikají na vrozeném základě (kognitivní styly) a rozvíjejí se spolupůsobením vnitřních i vnějších vlivů » můžeme v nich odlišit řadu složek: - kognitivní,
- motivační,
- sociální,
- enviromentální
- autoregulační » dají se ovlivňovat a měnit (třebaže ne snadno a rychle) » styly učení pravděpodobně vedou k výsledkům určitého typu a zabraňují dosažení výsledků jiných