FARMAKOGNOZIE - věda o léčivech přírodního původu - vznik, využití a terapie vhodnými látkami (léčiva i pomocné látky) v humánní a veterinární medicíně (chemie přírodních látek)
Historie - na léčivé rostliny se přišlo metodou pokusů a omylů - Egypt - Ebersův papyrus obsahuje výčet a způsoby zpracování rostlin, použití na choroby i předpisy, 1500 př. n. l. - Řecko, Řím - Demokritos - sestavil první antický seznam léčivých rostlin, čerpal z egyptských zdrojů Hippokrates - nemoci vysvětloval přirozeným způsobem Teofrastos - zakladatel botaniky Plinius 1000 léčivých rostlin - jejich popis i použití Dioskorides „De materia medica“ (500 léčivých rostlin, zpracovávání, sušení i falšování) středověk - 12.stol. kláštery pěstování léčivých rostlin v klášterních zahradách - Mattioliho herbář - překlad od Tadeáše Hájka z Hájku Arábie - o problematice léčivých rostlin, vynález přípravy etanolu přelom 15. a 16. stol. - Paracelsus chemické látky, ne celé rostlina, ale látky v ní obsažené jsou vlastními léčebným principy 17.stol. - objev mikroskopu (Leeuwenhoek) vznik systematické botaniky 19. stol. izolace a identifikace látek 1825 - slovo „farmakognozie“ se poprvé objevilo v diplomové práci německého studenta („farmakon“-lék, “gnozie“-poznání) za zakladatele moderní farmakognozie je považován Švýcar Tschürch 1922 - Masaryk položil základ - „Ústřední poradní sbor pro léčivé rostliny“ - na ministerstvu zdravotnictví v každém okrese 1 odborník, od roku 1923 Přírodní léčivo je produkt metabolismu rostlin a živočichů používaný k léčbě a prevenci chorob
Droga - sušená či jinak konzervovaná upravená nebo neupravená část rostliny nebo živočišný orgán, část nebo produkt sloužící k výrobě léčiv nebo přímo používaný k léčivým či technickým účelům - názvosloví drog - dvouslovné (1. název orgánu nebo produktu, 2. matečná rostlina,která drogu poskytuje; rod, ke kterému rostlina patří nebo přímo rostlinný druh) + ke každé droze se uvádí matečná rostlina a čeleď (výjimka Lycopodium) - látky v drogách - účinné látky - hlavní farmakologický účinek = léčí, látky vedlejší (kofaktory) - ovlivňují účinek hlavní skupiny, látky balastní (vadí nebo nevadí) - rozlišujeme látky primární (základní - nízkomolekulární karboxylové kyseliny, AMK, tuky, cukry) a sekundární (tvoří se v rostlinách z látek primárních, mají ohraničený taxonomický výskyt, pro jejich produkci je nutný specifický enzymatický systém - není přesně známo, proč se tyto metabolity tvoří)