Defekty zdravotního stavu stromů (neboli vitality biomechanické dle Pejchal, 1994), které zohledňujeme při posuzování jejich provozní bezpečnosti, patří mezi defekty nejzávažnější. Provozní bezpečnost stromů můžeme definovat jako jeden z diagnostických pohledů na hodnoceného jedince, kdy se zaměřujeme pouze na ty defekty, které mohou způsobit ohrožení majetku, zdraví či života lidí, kteří se v okolí stromu pohybují. Dnes se již nikdo nepozastaví nad tvrzením, že splnění požadavků provozní bezpečnosti je limitujícím parametrem pro vlastní existenci stromů v urbanizovaném prostředí. Pokud budeme na ulicích a v parcích udržovat stromy rizikové, bez patřičného zajištění (ať již záměrně nebo z důvodu zanedbání jejich kontroly - tedy proto, že o nich „nevíme“), výsledkem nebudou jen materiální a jiné škody, ale především další nárůst nedůvěry obyvatel ke stromům jako takovým. Na následujících řádcích si nekladu za cíl popsat postup jak provozní bezpečnost stromů přesně zjistit. Za stavu současných znalostí a přístrojového vybavení se jedná o problém velmi obtížný. Důležité však je získat základní povědomí o různých metodách, které je podle potřeby možné využít. Pokud sledujeme důvody, z nichž dochází k selhání stromů (tedy k jejich pádu, odlomení částí koruny apod.), docházíme k následujícímu výčtu : - tlakové vidlice (tedy defekty ve větvení označované jako větvení s vrůstající kůrou, příp. Vvidlice) - rozsáhlé dutiny ve kmeni, příp. v kosterních větvích - neodstraněné suché větve, části korun i celé odumřelé stromy - rozklad staticky významných kořenů některou ze dřevokazných hub - poškození kořenového systému při zemních pracích - porušená rovnováha růstu (nadměrný výškový přírůst na úkor přírůstu tloušťkového) Tyto defekty mohou být dále výrazně ovlivňovány : - dimenzemi stromu (výškou, průměrem kmene) - parametry koruny (nasazení, tvar, příp. asymetričnost) - lokalizací stromu (solitéra x porost, příp. zástavba) - souvisejícími defekty (pukliny kmene, infekce kmene, přeslenité rozložení kosterních větví atd.) - nevhodným typem údržby (např. dlouhodobě neobnovované hlavové řezy, sesazování částí koruny apod.)