Prezentace: Druhové rozdíly: Farmakodynamika a Farmakokinetika
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,6 %
- Typ:Prezentace
- Univerzita:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
- Fakulta:Farmaceutická fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Veterinární lékařství
- Předmět:Farmakologie
- Studijní obor:Farmakologie
- Autor:stefan.potocky
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:51 strán
- Zobrazeno:1 363 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,6 MB
- Formát a přípona:MS Office PowerPoint (.ppt)
- Jazyk:český
- ID projektu:5625
- Poslední úprava:27.04.2015
Farmakodynamika
Zabývá účinkem léčiva na organismus, mechanismem účinku léčiv
Účinek léčiv
- na úrovni celého organismu (protizánětlivý)
- na úrovni fyziologického systému (diuterický)
- na úrovni buňky (uvolnění hladkého svalu)
- na molekulární úrovni (inhibice adenylátcyklázy)
Účinek léčiva je hodnocen podle charakteru výsledného účinku, mechanismu účinku, časového faktoru, místa zásahu, významnosti účinku, předpokládaného účinku, kvalitě a kvantitě
Mechanismus působení léčiv
Řadí se sem - reakce se specifickým receptorem, který je spojen s postreceptorovým mechanizmem
- ovlivnění specifických enzymů substrátem nebo alostericky (inhibice cholynesterázy)
- interakce se specifickým transportním procesem (diuretika)
- inkorporace látek do biologických membrán a změna jejich vlastností (membráno-stabilizující účinek β blokátorů, lokálních anestetik)
- kovalentní vazba na esenciální struktury látkové výměny (vazba antibiotik na struktury zodpovědné za syntézu buněčné stěny)
Podání léčiv a absorpce
Proces absorpce je ovlivněn rozpustností lékové formy, cestou podání, fyzikálně chemickými vlastnostmi léčivé látky.
Léková forma a cesta podání mohou mít vliv na selektivitu léčiva a tím i na jeho klinickou indikaci.
Důležitá je rovnováha mezi rozpustností ve vodě (nutná pro rozpuštění léčiva v střevních tekutinách a pro distribuci v extracelulárních tekutinách těla) a rozpustností v tucích, která je požadovaná pro prostup přes membrány GIT a ostatní membrány v organismu.
Léková forma a cesta podání mohou mít vliv na selektivitu léčiva a tím i na jeho klinickou indikaci. Důležitá je rovnováha mezi rozpustností ve vodě (nutná pro rozpuštění léčiva v střevních tekutinách a pro distribuci v extracelulárních tekutinách těla) a rozpustností v tucích, která je požadovaná pro prostup přes membrány GIT a ostatní membrány v organismu.
Zabývá účinkem léčiva na organismus, mechanismem účinku léčiv
Účinek léčiv
- na úrovni celého organismu (protizánětlivý)
- na úrovni fyziologického systému (diuterický)
- na úrovni buňky (uvolnění hladkého svalu)
- na molekulární úrovni (inhibice adenylátcyklázy)
Účinek léčiva je hodnocen podle charakteru výsledného účinku, mechanismu účinku, časového faktoru, místa zásahu, významnosti účinku, předpokládaného účinku, kvalitě a kvantitě
Mechanismus působení léčiv
Řadí se sem - reakce se specifickým receptorem, který je spojen s postreceptorovým mechanizmem
- ovlivnění specifických enzymů substrátem nebo alostericky (inhibice cholynesterázy)
- interakce se specifickým transportním procesem (diuretika)
- inkorporace látek do biologických membrán a změna jejich vlastností (membráno-stabilizující účinek β blokátorů, lokálních anestetik)
- kovalentní vazba na esenciální struktury látkové výměny (vazba antibiotik na struktury zodpovědné za syntézu buněčné stěny)
Podání léčiv a absorpce
Proces absorpce je ovlivněn rozpustností lékové formy, cestou podání, fyzikálně chemickými vlastnostmi léčivé látky.
Léková forma a cesta podání mohou mít vliv na selektivitu léčiva a tím i na jeho klinickou indikaci.
Důležitá je rovnováha mezi rozpustností ve vodě (nutná pro rozpuštění léčiva v střevních tekutinách a pro distribuci v extracelulárních tekutinách těla) a rozpustností v tucích, která je požadovaná pro prostup přes membrány GIT a ostatní membrány v organismu.
Léková forma a cesta podání mohou mít vliv na selektivitu léčiva a tím i na jeho klinickou indikaci. Důležitá je rovnováha mezi rozpustností ve vodě (nutná pro rozpuštění léčiva v střevních tekutinách a pro distribuci v extracelulárních tekutinách těla) a rozpustností v tucích, která je požadovaná pro prostup přes membrány GIT a ostatní membrány v organismu.