Poznámky: Elektrická pevnost - Elektrotechnické materiály a prostředí
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:79,1 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta strojní
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Elektrotechnika
- Předmět:Elektrotechnické materiály a prostředí
- Autor:petr.cerny
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:3 strán
- Zobrazeno:1 439 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,3 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:5653
- Poslední úprava:04.05.2015
Zadání
1. Určete elektrickou pevnost vzduchu pro různé vzdálenosti mezi elektrodami
2. Určete elektrickou pevnost a stav transformátorového oleje
Teoretický úvod
Z praxe víme, že každý elektroizolační materiál snese namáhání elektrickým polem pouze do určité míry. Jakmile napětí překročí určitou hodnotu, dojde v materiálu k jevu, který nazýváme elektrickým průrazem a napětí, při kterém k němu došlo průrazným napětím Up. Odpovídající hodnotu intenzity elektrického pole potom označujeme jako elektrickou pevnost Ep daného elektroizolačního materiálu a je charakteristickým parametrem elektroizolačních materiálů.
Pokud mluvíme o izolantech, objevuje se spolu s tím i pojem dielektrika. Dielektrikum je látka se schopností vytvářet vlastní elektrické pole, tj. látka, která se po vložení do elektrického pole polarizuje. Izolanty jsou dielektrika, používaná k odizolování dvou částí s různým potenciálem elektrického pole. Lze tedy říci, že z velké skupiny dielektrik vybíráme ta, která jsou kvalitní a používáme je jako izolanty. Z toho plyne, že pojem dielektrikum je obecnější, protože ne všechna dielektrika používáme jako izolanty. Důvodem jsou některé jejich nevyhovující vlastnosti (např. zdravotní závadnost, nízká elektrická pevnost atd.). Elektrické izolanty (velice často je označujeme jen zkráceně izolanty) dělíme nejprve podle skupenství a pak dále do následujících skupin:
1. Určete elektrickou pevnost vzduchu pro různé vzdálenosti mezi elektrodami
2. Určete elektrickou pevnost a stav transformátorového oleje
Teoretický úvod
Z praxe víme, že každý elektroizolační materiál snese namáhání elektrickým polem pouze do určité míry. Jakmile napětí překročí určitou hodnotu, dojde v materiálu k jevu, který nazýváme elektrickým průrazem a napětí, při kterém k němu došlo průrazným napětím Up. Odpovídající hodnotu intenzity elektrického pole potom označujeme jako elektrickou pevnost Ep daného elektroizolačního materiálu a je charakteristickým parametrem elektroizolačních materiálů.
Pokud mluvíme o izolantech, objevuje se spolu s tím i pojem dielektrika. Dielektrikum je látka se schopností vytvářet vlastní elektrické pole, tj. látka, která se po vložení do elektrického pole polarizuje. Izolanty jsou dielektrika, používaná k odizolování dvou částí s různým potenciálem elektrického pole. Lze tedy říci, že z velké skupiny dielektrik vybíráme ta, která jsou kvalitní a používáme je jako izolanty. Z toho plyne, že pojem dielektrikum je obecnější, protože ne všechna dielektrika používáme jako izolanty. Důvodem jsou některé jejich nevyhovující vlastnosti (např. zdravotní závadnost, nízká elektrická pevnost atd.). Elektrické izolanty (velice často je označujeme jen zkráceně izolanty) dělíme nejprve podle skupenství a pak dále do následujících skupin: