1. Teoretický základ měření Hustota látky p je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: p = dm / dV, kde dm = hmotnost objemového elementu dV. Pro homogenní tělesa přejde definiční vztah ve tvar: p = m / V Tento vztah vyjadřuje jednak hustotu homogenního tělesa, jednak průměrnou hustotu nehomogenního tělesa. Jednotka hustoty je [p]SI = kg.m-3. Hustota všech látek závisí na teplotě a tlaku. U látek pevných a kapalných uvažujeme většinou pouze o vlivu teploty, vliv tlaku je vzhledem k malé stlačitelnosti zanedbatelný. Objem se mění s teplotou přibližně podle vztahu: V(t) = V0 (1+ beta (t - t0)) , kde V0 = objem při teplotě t0 beta = koeficient teplotní roztažnosti t = teplota látky t0 = teplota, při které byl změřen V0
Hustota je nejen charakteristickou veličinou daného tělesa, ale její znalost je důležitá v řadě fyzikálních úvah a při řešení mnoha problémů technické praxe.