Skripta: Veřejná moc a veřejná správa - úvod do problematiky

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Cílem této distanční dávky je vysvětlení pojmů jako je veřejný sektor a veřejná správa a jejich vzájemné vazby. Výklad pojmu veřejné moci ve státě, jako základních atributů mocenských funkcí státu, je nedílnou součástí pochopení postavení veřejné správy. Po prostudování této části by studenti měli být schopni vysvětlit podstatu a existenci veřejné správy a její základní funkce.

Atributy veřejné správy a principy jejího fungování závisely na době, ve které působila, na politické a sociálně ekonomické situaci, státní zřízení a mnoha dalších faktorech. Zkoumání těchto fenoménů představuje velmi složitý komplex vzájemně na sebe působících oborů a mezioborů.

Definice pojmu veřejná správa
Definice a pojímání veřejné správy bylo a je ovlivňováno různými vědeckými směry se snahou jednak o vymezení základních postuálů a atributů, ale i formování základní funkce, postavení a její materiální povahu. Souhrnně lze říci, že veřejná správa je činnost soustavy orgánů směřující k zabezpečení funkcí státu, které jsou předmětem veřejného zájmu. Co je veřejným zájmem určuje stát a jeho orgány prostřednictvím příslušných zákonů a dalších právních předpisů. V tomto smyslu se tedy veřejná správa stává určitou páteří sátu a jeho reprezentantem a její činnost ovlivňuje zásadním způsobem každého. Jedná se o komplexní pojem, jehož teoretické vymezení se dle jednotlivých autorů odlišuje. P. Vydrželová například definuje veřejnou správu jako soustavu institucí, které naplňují pojem stát v tom nejširším slova smyslu.
Úvahy o vládnutí
Veřejné správě je přikládán i různý význam, podle předmětu toho, co je zkoumáno. Úvahy o úloze státu a vládnutí se objevovaly již v dávné minulosti ve spisech čínských, řeckých i římských filosofů a učenců. „Kniha správce“, která je dílem Šang Janga pojednává o funkci byrokracie v centralizovaném státě a obsahuje návrhy socioekonomických opatření, včetně např. odměňování donašečů nebo tresty pro neloajální úředníky. Podstatou obdobných děl jsou teze o tom, že moudrým vládcem je ten, kdo si osvojí techniku vládnutí, což předpokládá sebekázeň a sebeovládání, zdrženlivost a tajemnou neproniknutelnost.