1. Uspořádání VS v ČR Větvení veřejné správy na státní správu a územní samosprávu je obecně opodstatněno funkčním zaměřením v řízení a spravování veřejných statků (věcí veřejných), tedy statků celostátního významu a statků místního významu. Věci celostátního významu přísluší státní správě, věci místního významu přísluší územní samosprávě. Pro obě větve veřejné správy přitom platí aktivní aplikace zákonů do každodenní praxe, příslušející výkonné moci.
Vymezení úloh státní správy a územní samosprávy můžeme ve zkratce shrnout následovně: • státní správa zabezpečuje činnosti, které vyžadují dodržování jednotných standardů na celém území státu (např. standardy bezpečnosti, zdravotnictví, školství, stavebních podmínek, vedení matriky, živnostenských oprávnění atd.); • územní samospráva zabezpečuje činnosti bezprostředně spjaté se specifikami místních poměrů (např. s geografickými, ekonomickými a dalšími podmínkami v daném kraji, dále s rozsahem veřejných statků v závislosti na velikosti obce resp. města apod.). Ústřední státní správa - nejvyšší výkonný orgán ČR - vláda - prezident jmenuje předsedu, předseda navrhuje členy a ministerstva - vláda - předseda, místopředsedové, členové vlády (ministři) - vláda - všeobecná působnost (není Ústavou vymezen okruh působnosti) - stanovuje cíle politiky státu, koordinuje a stanovuje strategii hospodářského, sociálního a ekologického rozvoje
- zákonodárná moc, uskutečňuje dozor
- rozhodnutí - činěna prostřednictvím usnesení nadpoloviční většiny všech členů vlády