1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA Uživatelský poplatek je cena za spotřebu smíšeného veřejného statku uživatelem a výše ceny je podmíněna charakterem těchto statků. Předpokladem určení (vyměření) uživatelského poplatku je téměř přesné měření spotřeby. V praxi se však vyskytují případy, že: - měření spotřeby není možné - nelze vyloučit jedince ze spotřeby; - měření spotřeby je možné, ale nákladné, zejména v důsledku vzniku tzv. transakčních nákladů, (vysoká cena by odradila od spotřeby); - jednotlivec není ochoten přispívat na financování nákladů veřejných statků a přitom je využívá; - vzniká efekt externality. Tyto uvedené jevy jsou v praxi příčinou volby různě velkého uživatelského poplatku za stejné služby. Obce zohledňují místní podmínky, platební schopnost obyvatelstva, návyky a zvyklosti daného společenství. Transakční náklady vznikají souběžně se zavedením uživatelského poplatku. Mohou být dost velké a tím snížit efekt ze zavedení uživatelského poplatku (je realizováno vyloučení jedince ze spotřeby, ale za cenu vysokých nákladů). Dalším důvodem může být i snížení poptávky.