Skripta: Skripta z Managementu veřejné správy

1 Úvod do problematiky předmětu veřejná správa
let neustále klesá Se změnou společenských podmínek se měnily názory na pojetí veřejného sektoru. Začlenění odvětví ekonomiky do oblasti veřejného sektoru závisí na politických rozhodnutích daného státu, na jeho tradicích, politickém uspořádání a na převládajících směrech ekonomického myšlení.

Keynesiánská teorie (30.léta 20.století) znamenala zásadní předěl v pohledu na úlohu daní a státních zásahů do ekonomiky. Její vznik byl podmíněn potřebou řešit problémy vývoje tržní ekonomiky, které se projevily v období velké deprese na počátku 30. let 20. století. Základem keynesiánských nástrojů bylo ovlivňování úrovně agregátní poptávky. Tato teorie vedla k prudké expanzi veřejného sektoru, která však byla spojena s problémy jako byl sklon k deficitnímu financování, neefektivnost přezodělovacích procesů a růst daňového zatížení. Toto učení bylo kritizováno monetaristy. Po druhé světové válce se zformoval ekonomický směr označovaný jako moderní neoliberalismus, který kritizoval keynesiánské nadměrné a nesystémové zásahy do ekonomiky formou fiskální expanze. Připouštěli sice potřebnost hospodářské politiky, ale uznávali pouze „tržně konformní“ zásahy státu. Věnovali více pozornosti strukturální politice. V polovině 70. let se rozvinula nová konzervativní ekonomie, do níž se zařazoval i ekonomický směr monetarismus a ekonomie strany nabídky. Kladli důraz na automatické tržní mechanizmy, které jsou samy schopny udržet ekonomiku ve stavu optimálního využívání zdrojů a hospodářská politika má mít povahu stálých pravidel, které vytvoří stabilní rámec pro působení tržních sil. Snaha vyspělých zemí v současné době je snižovat daňové zatížení poplatníků, což má vliv na omezení přerozdělování státu. Velikost veřejných výdajů ve vztahu k HDP za posledních deset, čímž se mění velikost veřejného sektoru.