1) Pro jaké materiály je vhodná technologie tváření? Jak vzniká polyedrický tvar zrn? V čem spočívá mozaiková struktura kovu? Pro materiály s velkou plastickou deformaci. Volným růstem zrn v tekutém materiálu. Krystal se tak rozpadá na dokonalé, vzájemně nepatrně úhlově natočené části, mozaikové bloky. Většina reálných monokrystalů má mozaikovou strukturu. Struktura krystalu ideální a) mozaiková b) a polykrystalická c) 2) Jaký je rozdíl mezi jednoduchým a složitým kluzem v krystalických mřížkách? Jaké jsou základní předpoklady pro existenci plastické deformace difúzí? Jednoduchý kluz se odehrává v rovině. Složitý kluz může přecházet do rovnoběžných rovin s původní kluzovou rovinou. Za vysokých teplot může opustit rovinu rovnoběžnou. 3. Jaký typ krystalové mřížky mřížky má Fe? Jaký je vliv obsahu uhlíku na vlastnosti oceli? Proč má jemnozrnná struktura větší deformační odpor a z pravidla nižší plastičnost než hrubozrnná struktura? Fe má krychlovou plošně středěnou a po zchladnutí krychlovou prostorově středěnou krystal. mřížku. Čím je větší obsah uhlíku, tím je ocel tvrdší a křehčí. Jemnozrnná struktura má větší deformační odpor protože obsahuje více hranic zrn, na nichž se tyto deformace zastavují, z toho důvodu je také hůře tvárný. 4. Jaký je princip zotavení materiálu? Za jakých podmínek a jakým způsobem probíhá rekrystalizace struktury? Zotavení a rekrystalizace Po tváření za studena je kov strukturně nestálý, stav zrn je nestabilní. Při působení vyšší teploty bude docházet ke zvyšování pohyblivosti atomů, ke snižování energie deformovaného kovu. Mohou nastat dva děje, zotavení (tj. zánik mřížkových deformací a napětí) a rekrystalizace (vznik zárodků a růst nových zrn). Zotavení a rekrystalizace je závislá na teplotě a na předchozím stupni tváření. Rekrystalizace může nastat jen při dosažení teploty rekrystalizace, která je empiricky stanovená na 35 až 40 % teploty tání daného kovu. Během rekrystalizace se netvoří struktura nová fáze, nýbrž nová struktura stejné fáze za tvářením deformovanou původní strukturu. Zotavením dochází k uspořádání dislokací a ke snižování deformační energie, pevnost a mez kluzu klesá a tažnost stoupá (prakticky klesá vnitřní pnutí). Rychlost zotavení je závislá na teplotě a na čase. Během rekrystalizace vznikají zárodky nových krystalů (primární rekrystalizace), které rostou na úkor původních deformovaných zrn a zpevnění zaniká (sekundární rekrystalizace).