1. Neutralizační, redoxní a komplexotvorné titrace. Výklad titračních křivek, charakteristika tlumičů, chemické a instrumentální indikace bodu ekvivalence. Praktické aplikace.
Komplexní rovnováhy Komplex v roztoku může vzniknout: z anorg. iontů, z anorg. iontu a org. činidla, z org. molekul Reaktivita centrálního iontu je ovlivněna elektronovým uspořádáním ve vnějších orbitalech iontu, elektrostatickými parametry a elektronegativitou, reaktivita ligandu je ovlivněna charakterem donorového atomu, strukturou ligandu, uspořádáním donorových atomů v molekule, charakterem a polohou substituentů v molekule ligandu Povaha centrálního kationu: a) kationy s vnější el. konfigurací s2p6: Li+, Na+, K+, Be2+, Mg2+, Ca2+, Sr2+, Ba2+, Al3+, Sc3+, Y3+, La3+, Ti4+, Zr4+ vícemocné ionty ve vodném prostředí snadno hydrolyzují, případně ani neexistují b) kationy s vnější el. konfigurací d10 a d10s2: Cu+, Ag+, Au+, Zn2+, Cd2+, Hg2+, Ga3+, In3+, Tl3+, Tl+, Sn2+, Sb3+, Pb2+, Bi3+ určující vliv má rozdíl elektronegativit atomů sdílejících vazbu, rostoucí elektroafinita a ionizační potenciál centrálního atomu v komplexu. Tendence tvořit komplex klesá s rostoucí elektroafinitou donorového atomu ligandu, vazby v komplexech mají kovalentní charakter, při tvorbě komplexu se zvyšuje především vnitř. entalpie c) kationy s částečně zaplněnými d-orbitaly, d1-d2: Ti3+, V3+, Cr3+, V2+, Mn3+, Cr2+, Fe3+, Mn2+, Co3+, Fe2+, Co2+, Ni2+, Cu2+ vlastnosti těchto iontů jsou zčásti podobné iontům obou předchozích skupin, u iontů nízké valence převládá kovalentní charakter