1. Kontrola - její význam a pojetí Přezkoušení, ověřování, přezkoumávání Činnost tvořící součást řízení, sledující plnění určité normy, příkazu, nebo sledující průběh a výsledek práce - Dozor, dohled - Pojem „kontrola“ pochází z latinských výrazů • „contra“ (proti) • „rotulus“ (svitek). Znamená tedy cosi jako protisvitek, protizápis, protilistina Původní chápání kontroly jako ověřování správnosti zápisů, listin - jako zkoumání správnosti záznamů, zda zapsané odpovídá skutečnému stavu věcí Postupná změna v chápání kontroly - je spojena s možností a pravomocí někoho ovládat stává se důležitou složkou řízení a řídících systémů VNITŘNÍ AUDIT - NEJOBVYKLEJŠÍ FORMY Účetní audit - ověřování správnosti a úplnosti účtování a potvrzení věrohodnosti vykázaných výsledků Daňový audit - ověřování správnosti stanovení a splácení daňových povinností Audit systému řízení - prověřování všech činností, ovlivňujících parametry výrobků a služeb POJETÍ KONTROLY - INFORMAČNÍ POJETÍ - Vychází z původního významu slova „kontrola“. - zjišťování stavu kontrolovaného objektu v porovnání se stavem očekávaným, žádoucím. - Zjištění stavu je obvykle zabezpečováno evidencí (správně odrážející skutečnost !!!). Kontrolní činnost v informačním pojetí znamená jednak zkoumání evidenčních podkladů, s cílem zjistit stav kontrolovaného objektu a jednak kontrolu evidenčního systému, zda odpovídá skutečnosti.
Regulační pojetí - regulační pojetí se opírá teorie řízení od jejího vzniku. - Klasická teorie „vědeckého řízení“ na přelomu 19. a 20. století počítala s kontrolou dodržování norem, s kontrolou plnění uložených úkolů a s následným odstraňováním kontrolou zjištěných odchylek při řízení průmyslové výroby.