1. Úvod Prvotním úkolem mojí práce bylo přiblížit osobnost Františka Petra zejména jako restaurátora. Vycházela jsem především z textu Karla Dvořáka, který byl publikován v polovině padesátých let. Dvořákův článek nabízí bohatství podnětů k bádání, které moje práce beze zbytku nevyčerpala. Je ale třeba položit si otázku na relevantnost textu vzhledem k době jeho vzniku. Ačkoliv se jedná o zásadní a neopomenutelný zdroj, bylo by dobré se pokusit důkazně prověřit údaje zejména z počátku 20. století, pokud je to v současné době ještě vůbec možné. Jeden z dluhů svojí práce vidím v kapitole týkající se Petrova působení ve Slezském muzeu v Opavě na přelomu čtyřicátých a padesátých let, pro jejíž obsah by se dalo vycházet z fondu muzea uloženého ve Zemském archivu v Opavě. Tento dosud nezpracovaný fond je ale podle ředitele archivu PhDr. Karla Müllera v takovém stavu, že by hledání dokumentů z konkrétního období vyžadovalo usilovnou dlouhodobou práci bez spolehlivé vidiny výsledku. Svůj největší přínos naopak vidím v kapitole věnované práci Františka Petra v Kroměřížské obrazárně v době Protektorátu. Jejím předmětem je snaha o rekonstrukci historie v daném časovém období. Čerpá téměř výhradně ze zachované dobové většinou německy psané korespondence uložené v archivech Arcidiecézního muzea v Kroměříži a Národního památkového ústavu v Brně. Z důvodu některých sporných momentů by si ale text zasluhoval další interpretaci.