Od počátku 19. století se začíná v českých zemích objevovat fenomén muzea v intencích osvícenského racionalismu a následně i zemského patriotismu . První vlna zakládání regionálních a vlastivědných muzeí od 60. let 19. století značně souvisela s proměnami rakousko-uherské monarchie. Rakousko-uhersko se nacházelo v komplikované zahraničně-politické situaci, ve stejné době došlo k ekonomickému rozmachu českých zemí a transformaci pozdně feudální společnosti na společnost kapitalistickou . Vše doprovázené zakladatelskou horečkou v průmyslu a obchodu, změny nastaly rovněž v zemědělství, započala rozsáhlá urbanizace měst. Dynamickými změnami prošly mezilidské vztahy i běžné životní hodnoty. V konečném důsledku české národní emancipační úsilí nabralo na obrátkách po novém státoprávním uspořádání monarchie, tzv. rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867.