Bakalářská práce: Degradace maletínského a mladějovského pískovce na historických objektech olomoucka

1. ÚVOD
Motto: „Kámen, tichý společník člověka odedávna, jednou ostrý, jindy beztvarý, jednou všední, jindy sváteční, chladný i teplý ožívající pod dovednou rukou člověka.“(Zatloukal,2005).

15 km severozápadně z města Mohelnice leží v nadmořské výšce kolem 560 m n. m. ve svahovitém terénu se spádem k západu oblast, byť malá, přesto kulturně významná v historii Čech i Moravy. O tento význam se zasloužila těžba pískovce v Maletíně.
Maletínský pískovec, který je do dnešních dnů jedním z našich nejkvalitnějších sochařských i stavebních kamenů. Sama obec, Maletín, neleží na pískovci, ten se vyskytuje jihozápadně a severozápadně od ní. Historické prameny říkají, že pískovec se těžil už ve 14. století, rozsáhlou se stala však těžba ve století 16. a vrcholu dosáhla v 18. a 19. století. Nejen v oblasti Maletína s jeho širším okolím se setkáváme s řadou dochovaných svědků někdejší řemeslné slávy. S výrobky a uměleckými díly z maletínského pískovce se běžně setkáváme v nepřeberném množství architektonických prvků, soch svatých, reliéfů či v podobě náhrobků hlavně na Šumpersku a Olomoucku. Výraznými příklady použití maletínského pískovce jsou sousoší kalvárie s náboženskou tématikou a 20 pískovcových náhrobků německých hrobů v Maletíně, sloup Svaté Trojice a městské kašny v Olomouci, plastiky na kanovnických domech či výzdoba zámků a hradů na celé severní a středné Moravě. Pořídit úplný soupis význačných památek, na který je část mé práce zaměřena, jak soch, tak staveb z maletínského pískovce, nebude nikdy zcela možné, protože jejich počet je obrovský. Proto jsem se soustředila především na památky z maletínského pískovce hlavně v Olomouci. V menší míře byl ve stejných souvislostech využíván i další křídový pískovec, pocházející z dnes již zatopených lomů u Mladějova.