Vypracované otázky: Vypracované otázky ku předmětu Technologie svařování
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Fakulta strojního inženýrství
- Kategorie:Technika
- Podkategorie:Strojírenství
- Předmět:Technologie svařování
- Autor:agata.kucova
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:30 strán
- Zobrazeno:1 603 x
- Stažené:4 x
- Velikost:12,6 MB
- Formát a přípona:Archiv souborů (.rar)
- Jazyk:český
- ID projektu:6191
- Poslední úprava:20.07.2015
1. Rozdělení metod tavného svařování, názvosloví tavného svaru:
- Svařování plamenem
- El. Obloukem - ruční obalovanou elektrodou
- automaticky pod tavidlem
- v ochranné atmosféře ( MIG, MAG, TIG)
- plazmou
- Elektrostruskové
- Elektronovým paprskem
- Laserem
- Aluminotermické
Názvosloví:
SK (ZF)- svarový kov
TOO (HZA)- tepelně ovlivněná oblast
ZM (BM)- základní materiál
Dále popisujeme také kořen svaru, svarovou housenku a svarové plochy.
2. Zdroje tepla pro svařování. Chemické zdroje. Kyslíkoacetylénový plamen, aluminotermická reakce.
Chemické zdroje tepla:
Helium, vodík, acetylen
Kyslíko - acetylenový plamen.
Zdrojem tepla při plamenovém svařování je chemická energie, která vznikne hořením směsi okysličujícího a hořlavého plynu.
Plamen se podle poměru kyslíku a acetylenu dělí na následující druhy:
a) neutrální , poměr O2 : C2H2 = 1 až 1,1 :1
b) redukční, poměr O2 : C2O2 < 1
c) oxidační, poměr O2 : C2H2 = 1,2 : 1
Proces spalování probíhá obvykle ve dvou fázích:
I. C2H2 + O2 = 2 CO + H2 + 21 143 kJ.m3
II. 2 CO + H2 + 3O = 2 CO2 + H2O + 27 000 kJ.m-3
V prvé fázi spalování probíhá nedokonalé spalování na povrchu svařovacího kužele. Acetylen se rozkládá, vodík zůstává z větší části volný, uhlík se spaluje na oxid uhelnatý. V druhé fázi hoření dochází ke spalování ve vnějším kuželu. Kyslík potřebný k reakci si plamen odebírá ze vzduchu se značným přebytkem, takže vnější plamen má oxidační účinky.
Neutrální plamen se v praxi používá pro svařování ocelí a dále pro nahřívací plamen při řezání kyslíkem.
Plamen s přebytkem acetylenu (přebytek acetylenu 5 až 15%) se používá pro svařování hliníku, hořčíku a jejich slitin, k navařování tvrdokovů a k cementování plamenem.
Plamen s přebytkem kyslíku (přebytek kyslíku 5 až 20%) se používá pro svařování mosazi a bronzů.
- Svařování plamenem
- El. Obloukem - ruční obalovanou elektrodou
- automaticky pod tavidlem
- v ochranné atmosféře ( MIG, MAG, TIG)
- plazmou
- Elektrostruskové
- Elektronovým paprskem
- Laserem
- Aluminotermické
Názvosloví:
SK (ZF)- svarový kov
TOO (HZA)- tepelně ovlivněná oblast
ZM (BM)- základní materiál
Dále popisujeme také kořen svaru, svarovou housenku a svarové plochy.
2. Zdroje tepla pro svařování. Chemické zdroje. Kyslíkoacetylénový plamen, aluminotermická reakce.
Chemické zdroje tepla:
Helium, vodík, acetylen
Kyslíko - acetylenový plamen.
Zdrojem tepla při plamenovém svařování je chemická energie, která vznikne hořením směsi okysličujícího a hořlavého plynu.
Plamen se podle poměru kyslíku a acetylenu dělí na následující druhy:
a) neutrální , poměr O2 : C2H2 = 1 až 1,1 :1
b) redukční, poměr O2 : C2O2 < 1
c) oxidační, poměr O2 : C2H2 = 1,2 : 1
Proces spalování probíhá obvykle ve dvou fázích:
I. C2H2 + O2 = 2 CO + H2 + 21 143 kJ.m3
II. 2 CO + H2 + 3O = 2 CO2 + H2O + 27 000 kJ.m-3
V prvé fázi spalování probíhá nedokonalé spalování na povrchu svařovacího kužele. Acetylen se rozkládá, vodík zůstává z větší části volný, uhlík se spaluje na oxid uhelnatý. V druhé fázi hoření dochází ke spalování ve vnějším kuželu. Kyslík potřebný k reakci si plamen odebírá ze vzduchu se značným přebytkem, takže vnější plamen má oxidační účinky.
Neutrální plamen se v praxi používá pro svařování ocelí a dále pro nahřívací plamen při řezání kyslíkem.
Plamen s přebytkem acetylenu (přebytek acetylenu 5 až 15%) se používá pro svařování hliníku, hořčíku a jejich slitin, k navařování tvrdokovů a k cementování plamenem.
Plamen s přebytkem kyslíku (přebytek kyslíku 5 až 20%) se používá pro svařování mosazi a bronzů.