"Děj Babičky se odehrává na Starém Bělidle, což je statek babiččiny dcery, paní Proškové, která tam žije se svým mužem a čtyřmi dětmi: Barunkou, Adélkou, Vilímem a Janem. Božena Němcová zde zčásti popisuje svůj vlastní život, vtělila se do postavy Barunky. Knihu psala v těžkém životním období a útěchu hledá ve vzpomínkách na dětství a milovanou babičku.
Babička se na Staré Bělidlo přestěhovala na žádost své dcery. Ta se na Staré Bělidlo přistěhovala kvůli muži, který zde přijal službu u zdejší kněžny. Babička nechtěla opustit vesničku, ve které tolik let žila, ale nakonec na Staré Bělidlo odešla díky vidině svých čtyř vnoučat. Vnoučata si babičku okamžitě zamilovala. Babička dostala svou světničku, ve které spávala s nejstarší vnučkou Barunkou, a kterou si zařídila podle svého gusta – zbytek chalupy byl na ni moc „nóbl“. Zprvu byla nespokojená, ale když to na ní její dcera poznala, požádala ji aby jí pomáhala s hospodářstvím a tak babička měla co na práci, pomáhala se zvířaty a hlavně se starala o vnoučata.