Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové, pojivové a podpůrné, svalové a nervové tkáně), kde přibližně stejným způsobem diferencované buňky (a jimi tvořená mezibuněčná hmota, ať fibrilární nebo amorfní) jsou základem stavby orgánů a systémů. Vznikem organismu se zabývá embryologie. V organismech se snad nikde nevyskytují buňky a tkáně, které by žily zcela samostatně, ale vždy navzájem spolupracují a vytvářejí orgány a systémy vzájemně se ovlivňující a doplňující. Jejich stavbu popisuje mikroskopická anatomie, někdy též nazývaná speciální histologie. Aby bylo možné studovat různé tkáně, je nutné zho¬tovit preparáty, tj. tkáně šetrně a rychle usmrtit, připravit dostatečně tenké řezy a tyto obarvit. K rychlému usmrcení buněk a tkání užíváme různé fixační tekutiny. Pro zhotovení dostatečně tenkých a kvalitních řezů pro mikroskopické studium je téměř vždy nutné tkáň zalít do média, které ji zpevní. Nejběžněji pro světelnou mikroskopii užíváme zalévání do parafínu.
1. Buňka Základní stavební jednotkou u eukaryot je buňka. Buňky mnohobuněčných organismů (metazoí) se během vývoje přizpůsobily různým specializovaným funkcím - došlo k jejich diferenciaci. Funkční a biochemická diferenciace se projevuje i v morfologickém obraze. V zásadě můžeme v buňce odlišit dva kompartmenty: a) jádro a b) cytoplazmu.