Poznámky: Molekulová fyzika a termika
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:80,9 %
- Typ:Poznámky
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta bezpečnostního inženýrství
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Fyzika
- Předmět:Fyzika
- Autor:jiri.hosko
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:6 strán
- Zobrazeno:990 x
- Stažené:2 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:6318
- Poslední úprava:03.08.2015
MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA
Molekulová fyzika a termika studují vlastnosti látek. Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, neustálého pohybu a vzájemného působení obrovského počtu částic, z nichž se látky skládají. Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Termodynamika se zabývá zkoumáním tepelných jevů v látkách. Termika se zabývá měřením teploty a pozorováním změn vlastností souvisejících se změnami teploty.
Vlastnosti látek můžeme pozorovat a popisovat dvěma způsoby:
1) Termodynamicky - popis z makroskopického hlediska, nebereme v úvahu částicové složení látek. Pracujeme s experimentálně změřenými nebo z nich odvozenými veličinami.
2) Statisticky - každé těleso se zkoumá z hlediska mikrosvěta, tj. jako soubor neustále se pohybujících částic. Odvozené zákony mají statistický charakter → statistická fyzika.
Zkoumané těleso nebo soustavu těles nazýváme termodynamická soustava.
Kinetická teorie látek je teorie, která objasňuje strukturu a vlastnosti látek pohybem a vzájemným působením atomů, molekul a iontů, z nichž se látky skládají. Základem této teorie jsou 3 experimentálně ověřené poznatky:
1) Látky kteréhokoli skupenství se skládají z částic (atomů, molekul, iontů) o rozměrech řádově 10-10 m. Struktura látky je tedy nespojitá - diskrétní.
2) Částice se v látkách neustále a neuspořádaně (chaoticky) pohybují. U tělesa v klidu se jednotlivé částice pohybují tak, že v daném okamžiku nepřevládá žádný směr pohybu, u tělesa v pohybu se sice částice pohybují všemi směry, ale převládá pohyb ve směru pohybu celého tělesa. Neustálý neuspořádaný pohyb částic v látkách je tepelný pohyb, o kterém přesvědčuje difúze (samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky, jsou-li tělesa z těchto látek uvedena do vzájemného styku - šíření vůně, ale i zápachu, rozpouštění cukru), tlak plynu (způsoben srážkami molekul plynu s částicemi stěny nádoby) a Brownův pohyb (když nasypeme zrnka pylu na vodní hladinu, budou se po ní neuspořádaně pohybovat, pohyb lze pozorovat pod mikroskopem; to je způsobeno nárazy molekul vody na zrnka). Protože se částice pohybují, mají kinetickou energii.
Molekulová fyzika a termika studují vlastnosti látek. Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, neustálého pohybu a vzájemného působení obrovského počtu částic, z nichž se látky skládají. Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Termodynamika se zabývá zkoumáním tepelných jevů v látkách. Termika se zabývá měřením teploty a pozorováním změn vlastností souvisejících se změnami teploty.
Vlastnosti látek můžeme pozorovat a popisovat dvěma způsoby:
1) Termodynamicky - popis z makroskopického hlediska, nebereme v úvahu částicové složení látek. Pracujeme s experimentálně změřenými nebo z nich odvozenými veličinami.
2) Statisticky - každé těleso se zkoumá z hlediska mikrosvěta, tj. jako soubor neustále se pohybujících částic. Odvozené zákony mají statistický charakter → statistická fyzika.
Zkoumané těleso nebo soustavu těles nazýváme termodynamická soustava.
Kinetická teorie látek je teorie, která objasňuje strukturu a vlastnosti látek pohybem a vzájemným působením atomů, molekul a iontů, z nichž se látky skládají. Základem této teorie jsou 3 experimentálně ověřené poznatky:
1) Látky kteréhokoli skupenství se skládají z částic (atomů, molekul, iontů) o rozměrech řádově 10-10 m. Struktura látky je tedy nespojitá - diskrétní.
2) Částice se v látkách neustále a neuspořádaně (chaoticky) pohybují. U tělesa v klidu se jednotlivé částice pohybují tak, že v daném okamžiku nepřevládá žádný směr pohybu, u tělesa v pohybu se sice částice pohybují všemi směry, ale převládá pohyb ve směru pohybu celého tělesa. Neustálý neuspořádaný pohyb částic v látkách je tepelný pohyb, o kterém přesvědčuje difúze (samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky, jsou-li tělesa z těchto látek uvedena do vzájemného styku - šíření vůně, ale i zápachu, rozpouštění cukru), tlak plynu (způsoben srážkami molekul plynu s částicemi stěny nádoby) a Brownův pohyb (když nasypeme zrnka pylu na vodní hladinu, budou se po ní neuspořádaně pohybovat, pohyb lze pozorovat pod mikroskopem; to je způsobeno nárazy molekul vody na zrnka). Protože se částice pohybují, mají kinetickou energii.