chemické povrchové úpravy • chemickými povrchovými úpravami se vytváří na povrchu kovu převážně nekovová (anorganická), v menší míře kovová vrstva, • nekovové vrstvy vznikají zpravidla chemickou přeměnou základního kovu, • kovové vrstvy chemickou přeměnou roztoku na základním kovu (vyloučením z roztoku), • mezi chemické povrchové úpravy (= vlastní funkční vrstvy) patří zejména: • fosfátování, • pasivace, • chromátování, • chemické barvení, • chemické leštění, • (chemické) bezproudové pokovování,
• fosfátování je chemický proces, při němž 1 ponorem nebo postřikem vzniká z roztoků kyseliny fosforečné a fosforečnanů kovů na kovovém povrchu tenká, jemně krystalická l vrstva nerozpustných fosforečnanů kovů, protože jsou vrstvy značně pórovité, a tedy nasákavé pro oleje, vosky a nátěrové hmoty, plní řadu funkcí: • vytvářejí protikorozní ochranu kovových součástí, • zlepšují přilnavost nátěrové hmoty k povrchu kovu a zabraňují podrezivění nátěru, • snižují třecí síly a proto se používají k úpravě pohyblivých součástí při jejich záběru, • zlepšují přilnavost maziva a snižují tření při tváření součástí za studena, např. lisováním nebo tažením, • slouží jako elektroizolační vrstva, • fosfatizační roztoky jsou v podstatě primární fosforečnany: • zinečnaté - určené jako ochrana proti korozi, pro zvýšení přilnavosti nátěrů, pro tváření za studena, • manganaté - určené pro záběh točivých strojních součástí a jako ochrana proti korozi, • vápenato - zinečnaté - určené pro zvýšení přilnavosti nátěrů a zabránění jejich podkorodování, • železnaté - určené jako ochrana proti korozi a pro zvýšení přilnavosti nátěrů, • dále obsahují volnou kyselinu fosforečnou a urychlovače (oxidační látky, např. dusitany, dusičnany, chlorečnany),