minerály magmatického původu - v zemském nitru vznikají horninové taveniny (magmata), jejichž teplota se pohybuje mezi 650÷1250°C. Při ochlazování vznikají ještě při velmi vysokých teplotách krystaly - příkladem takto vzniklých minerálů jsou chromit, magnetit a apatit. Později při klesající teplotě ztuhne hlavní část taveniny a vzniká vyvřelá hornina. V této fázi krystalizace vznikají nejdůležitější magmatické minerály, např. olivín, pyroxeny, živce, křemen. Po hlavní krystalizaci zůstává takzvané zbytkové magma, jež je bohaté na mnoho vzácných prvků - beryl, bor, cín, molybden, uran. Zbytkové magma s obsahem vody a oxidu uhličitého je velmi pohyblivé. Proto většinou tuhne v puklinách dříve vytvořených hornin, přičemž vznikají často obrovské krystaly. Tyto světlé horniny se označují jako "pegmatity". Pegmatického původu je řada drahých kamenů, např. topaz, akvamarín, turmalín, růženín. Při teplotě nižší než 500°C přechází taveniny do roztoků. Této fázi tvorby minerálů se říká "hydrotermální". Velká část ložisek barevných kovů vhodných k těžbě se váže k tomuto typu tvorby minerálů. Většina pěkně vyvinutých a pro sběratele zajímavých krystalů je hydrotermálního původu.