1. Základy technické diagnostiky a zkoušení Diagnostický systém, principy technické diagnostiky, legislativní požadavky a normy pro motorová vozidla. Základní pojmy, definice, principy a názvosloví. Druhy zkoušek motorových vozidel. Dojezdová zkouška - účel, metodika, vyhodnocení.
Diagnostika motorových vozidel - Činnost, která se zabývá rozeznáváním nesprávností soustav, ústrojí a částí vozidel, případně jejich příčinami. - Je to kontrolní proces, který umožňuje okamžité ověření celkového technického stavu vozidla, aniž by docházelo k demontáži a zpětné montáži kontrolovaných částí - to je důležité zejména s ohledem na skutečnost, že elektronická zařízení v podstatě jinou možnost diagnostiky neumožňují a také, že každá demontáž a montáž mechanických funkčních částí vozidla v opravně, urychluje opotřebení již zaběhlých spojů a částí sestavených ve výrobním nebo montážním závodě.
Diagnostická kontrola - Je zjišťování technického stavu a funkce jednotlivých dílů vozidla za použití diagnostických přístrojů a zařízení. - Např. STK a SEK (stanice technické kontroly, stanice emisní kontroly), které plní funkci státního dozoru nad technickým stavem motorových vozidel.
Diagnostika a zkoušení vozidel rozlišuje tyto stavy: - Normální stav - vozidlo a jeho části vyhovují všem základním i vedlejším parametrům stanoveným pro jeho funkci. Je provozuschopné bez poruch a vad. - Vada - stav, kdy vozidlo nesplňuje některý ze základních nebo vedlejších parametrů - Provozuschopný stav - vozidlo splňuje všechny základní parametry jako při normálním stavu, ale některé vedlejší parametry nejsou splněny (např. matný lak karoserie, hlučná převodovka, neúčinná antikorozní ochrana atd.) - Porucha - stav spočívající v úplné nebo částečné ztrátě schopnosti provozu vozidla. Příčinou poruchy je vada, ale ne každá vada vede k poruše.