je definována jako průnik rozpuštěného léčiva z místa podání do krve (plazmy). Uplatňuje se u všech cest podání s výjimkou intraarteriálního a intravenózního.
VLIV CESTY PODÁNÍ NA ABSORPCI LÉČIV
Podá-li se léčivo lokálně (místně) požadujeme, aby účinkovalo v místě podání - účinek je místní. Za tímto účelem se podávají roztoky, emulze, suspenze, zásypy nebo masti, které aplikujeme na kůži, sliznice anebo do tělních dutin. Při lokálním podání proto nechceme, aby se léčivo absorbovalo. Na možnost absorpce do systémového řečiště a na riziko nežádoucích až toxických účinků je však nutno pamatovat. Příkladem je riziko absorpce lokálních anestetik aplikovaných na sliznice nebo léčiv podávaných inhalačně pro místní účinky na bronchy.
Od celkového podání očekáváme účinek, který se týká celého systému nebo jeho částí - je systémový. K tomu je nutno, aby se léčivo dostalo do krve (absorbovalo). Krví je pak rozváděno do jednotlivých částí těla.