Výraz farmakovigilance lze přeložit jako léková bdělost. Znamená dozor nad bezpečností léčiv a zároveň zajišťování co nejvyšší bezpečnosti. Systém farmakovigilance slouží ke sledování bezpečnosti léků při běžném používání (v klinické praxi) a při zjištění rizik stanovuje opatření, která tato rizika minimalizují.
Farmakovigilance je proces, který zahrnuje:
• Sledování užívání léků v každodenní klinické praxi tak, aby bylo možné rozpoznat dosud nerozpoznané nežádoucí účinky a změnu charakteru nebo frekvence výskytu již známýchnežádoucích účinků. • Zhodnocení poměru přínosů a rizik léků, které slouží pro rozhodnutí, jaká akce, pokud je nutná, je nezbytná k bezpečnějšímu používání léků. • Zavádění opatření, která mohou omezit možné riziko léků (změna registrace, její pozastavení, v krajním případě i zrušení). • Poskytování informací zdravotnickým pracovníkům a pacientům pro zlepšení bezpečného a účinného používání léků.
Farmakovigilance používá informace z mnoha zdrojů: • Spontánní hlášení nežádoucích účinků od zdravotnických pracovníků a pacientů. • Klinická hodnocení a epidemiologické studie • Publikovaná světová medicínská literatura • Farmaceutické společnosti • Zdravotnické a populační statistiky • Informace o spotřebách léků