V běžném řeči označujeme jako osobnost většinou člověka, který se nějakým způsobem odlišuje od ostatních, vyniká morálními vlastnostmi, úspěchy v oblasti vědy, kultury.
V psychologii je to termín, který označuje určité aspekty psychického /duševního/ života každého jedince.
Každý z nás zůstává sám sebou po celý život, na podobné situace reaguje většinou podobným způsobem, mění se jen zvolna zkušenostmi, které v životě získává, někdy v nových situacích je sám překvapen svojí reakcí, ale je to tím, že se dosud nic podobného nezažil, podle čeho by svoje reakce mohl předvídat a s čím by je mohl srovnávat. Někdy je se sebou spokojený, jindy se na sebe zlobí, že situaci nezvládl podle svých představ, ale jde stále o téhož jedince. Pro malé dítě je nové všechno, starého člověka již překvapí jen málo věcí.
Osobnost z psychologického hlediska je abstraktní pojem, představuje totožnost jedince po psychické stránce se sebou samým v různých obdobích a za různých okolností jeho života. Nositelem této abstrakce - osobnosti je konkrétní člověk, osoba, která žije, vnímá, učí se, cítí, myslí, chce a jedná.