Fyzikální vlastnosti látek: měření bodu tání, indexu lomu a pH
Stanovení fyzikálních vlastností organických sloučenin Abychom mohli dokonale charakterizovat sloučeninu, je třeba stanovit některé její fyzikální vlastnosti, např. hustotu, index lomu světla, bod tání a varu. Tyto fyzikální konstanty mohou zároveň sloužit jako kritéria čistoty zkoumaných látek. Látku lze považovat za čistou, jestliže se její fyzikální vlastnosti při opakování čisticích operací (destilace, krystalizace, sublimace apod.) dále nemění.
Teplota tání Teplota tání je fyzikální konstanta, která velmi často slouží jako kritérium čistoty látek. Je to teplota, při které je tuhá látka v rovnováze se svoji taveninou. Čisté látky mají ostrou teplotu tání. Při běžně užívaných metodách pozorujeme intervaly teploty tání v rozmezí několika desetin až jednoho stupně Celsia. Již malé znečištění látky snižuje významně teplotu tání, a to i tehdy, jestliže nečistoty mají teplotu tání vyšší než čistá látka.
Stanovení teploty tání v elektrickém bodotávku SMP11 (Stuart, Irsko) Dobře vysušenou a rozetřenou látku vpravíme do kapiláry, na jednom konci zatavené, o síle asi 1 - 1,5 mm a délce asi 5 cm. Látka v kapiláře by měla tvořit vrstvu asi 2 - 4 mm. Při plnění postupujeme tak, že otevřeným koncem nabereme malé množství rozetřené látky a opatrně ji sklepeme na dno kapiláry. Postup několikrát opakujeme. Kapilára se vzorkem musí být v úrovni rtuťové nádobky teploměru.