Přednášky: Přednášky na Úvod do morfologie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:89,4 %
- Typ:Přednášky
- Univerzita:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
- Fakulta:Farmaceutická fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Zdravotnictví, lékařství
- Předmět:Morfologie
- Autor:pacha
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:32 strán
- Zobrazeno:1 110 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,2 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.docx)
- Jazyk:český
- ID projektu:7016
- Poslední úprava:23.11.2015
Základní principy humánní a veterinární medicíny:
1) postavení diagnózy
2) terapie (léčení)
- fyzioterapie - využívá fyzikálních metod
- aktinoterapie - využívá různých druhů záření
- psychoterapie - léčení slovem, zahrnuje také alternativní medicínu
- farmakoterapie - léčení pomocí farmak (léčivých látek, léčiv, léků)
3) prevence chorob
Dějiny medicíny (lékařství):
Starověk
- Homér (8. stol. p. n. l.) - řecký polyhistor, filosof a spisovatel, průkopník vědeckého myšlení (i na bázi přírodovědného zkoumání)
- Alkmainon z Krotonu (6. stol. p. n. l.) - starořecký přírodní filosof, jeden z žáků Pythagorových, který se významně zasloužil o prohloubení přírodopisného bádání
- Hippokrates (460 - 377 p. n. l.) - postavil obor medicíny na vědecký základ, osvobodil jej od pověry a vlivu náboženství a vyčlenil jej z oboru filosofie
- Aristoteles (384 - 322 př. n. l.) - tento polyhistor se jako člen scholastického filosofického směru značně zasloužil o pozdější rozvoj univerzitní formy studia, kde jedním z nejdůležitějších studijních oborů byla právě medicína
- Galenos (130 - 201) - rozpracování vědeckých medicínských metod, publikoval rozsáhlé přírodovědecké a medicínské spisky, které byly překonány až v pozdním středověku, zasloužil se o propagaci značného množství léčiv (galenická farmacie)
Středověk
- s rozvojem církevního dogmatismu dochází v Evropě k potlačení rozvoje medicíny jako vědního oboru, náznaky rozvoje až od 15. stol.
- Leonardo da Vinci (14520 - 1519) - dodnes je zachováno na 800 Leonardových kreseb, jejichž propracovaností tento učenec později přispěl k významným anatomickým objevům
- Andreas Vesalius (1514 - 1564) - pionýr novodobé anatomie, jako první se nespoléhal již jen na srovnávací anatomii, ale vycházel z vlastních pozorování skutečného lidského těla, provedl historicky první veřejnou pitvu, autor „De corporis humani fabrica libri“
- Jan Jesenský (1566 - 1621) - průkopník Vesaliova způsobu bádání v Českých zemích, provedl první veřejnou pitvu u nás, autor „Anatomiae historia“
1) postavení diagnózy
2) terapie (léčení)
- fyzioterapie - využívá fyzikálních metod
- aktinoterapie - využívá různých druhů záření
- psychoterapie - léčení slovem, zahrnuje také alternativní medicínu
- farmakoterapie - léčení pomocí farmak (léčivých látek, léčiv, léků)
3) prevence chorob
Dějiny medicíny (lékařství):
Starověk
- Homér (8. stol. p. n. l.) - řecký polyhistor, filosof a spisovatel, průkopník vědeckého myšlení (i na bázi přírodovědného zkoumání)
- Alkmainon z Krotonu (6. stol. p. n. l.) - starořecký přírodní filosof, jeden z žáků Pythagorových, který se významně zasloužil o prohloubení přírodopisného bádání
- Hippokrates (460 - 377 p. n. l.) - postavil obor medicíny na vědecký základ, osvobodil jej od pověry a vlivu náboženství a vyčlenil jej z oboru filosofie
- Aristoteles (384 - 322 př. n. l.) - tento polyhistor se jako člen scholastického filosofického směru značně zasloužil o pozdější rozvoj univerzitní formy studia, kde jedním z nejdůležitějších studijních oborů byla právě medicína
- Galenos (130 - 201) - rozpracování vědeckých medicínských metod, publikoval rozsáhlé přírodovědecké a medicínské spisky, které byly překonány až v pozdním středověku, zasloužil se o propagaci značného množství léčiv (galenická farmacie)
Středověk
- s rozvojem církevního dogmatismu dochází v Evropě k potlačení rozvoje medicíny jako vědního oboru, náznaky rozvoje až od 15. stol.
- Leonardo da Vinci (14520 - 1519) - dodnes je zachováno na 800 Leonardových kreseb, jejichž propracovaností tento učenec později přispěl k významným anatomickým objevům
- Andreas Vesalius (1514 - 1564) - pionýr novodobé anatomie, jako první se nespoléhal již jen na srovnávací anatomii, ale vycházel z vlastních pozorování skutečného lidského těla, provedl historicky první veřejnou pitvu, autor „De corporis humani fabrica libri“
- Jan Jesenský (1566 - 1621) - průkopník Vesaliova způsobu bádání v Českých zemích, provedl první veřejnou pitvu u nás, autor „Anatomiae historia“