Čtenářský deník: Sofokles - Antigona
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:44,7 %
- Typ:Čtenářský deník
- Kategorie:Jazyky
- Podkategorie:Čeština
- Autor:zadsemuser
- Rozsah A4:1 strán
- Zobrazeno:725 x
- Stažené:19 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:71
- Poslední úprava:23.02.2010
Úryvek z práce:
“ Autor: Sofoklés
(asi 496 – 406 před Kristem)
Po Aischylovi druhý z velkých řeckých tragických básníků. Ve svých milovaných Athénách zastával i některé významné státní úřady. Napsal 123 tragédií a satirických dramat. Zachoval se zlomek satirického dramatu Slidiči a sedmi tragédií:
Tragédie: Aias
Trachiňanky – tragédie stárnoucího Hérakla a jeho manželky Déianeiry
Oidipus vladař
Oidipus na Kolóně
Elektra
Filoktétes – zpracovává jednu z epizod trojské války a zdůrazňuje protiklad
mezi přímým jednáním a názorem, že účel světí prostředky, který reprezentuje Odysseus.
Ve svých hrách je Sofoklés zastáncem starých ideálů občanské etiky. Jedince, kteří svým jednáním chtějí překročit lidské meze odsuzuje k tragickému pádu. A naopak povznáší ty, kteří svými činy prokazují úctu k vlasti, zákonům, rodině a bohům. Na scénu zavedl Sofoklés třetího herce a úlohu choru omezil na komentování ději, čímž podtrhl i jeho obecnější význam.
“ Autor: Sofoklés
(asi 496 – 406 před Kristem)
Po Aischylovi druhý z velkých řeckých tragických básníků. Ve svých milovaných Athénách zastával i některé významné státní úřady. Napsal 123 tragédií a satirických dramat. Zachoval se zlomek satirického dramatu Slidiči a sedmi tragédií:
Tragédie: Aias
Trachiňanky – tragédie stárnoucího Hérakla a jeho manželky Déianeiry
Oidipus vladař
Oidipus na Kolóně
Elektra
Filoktétes – zpracovává jednu z epizod trojské války a zdůrazňuje protiklad
mezi přímým jednáním a názorem, že účel světí prostředky, který reprezentuje Odysseus.
Ve svých hrách je Sofoklés zastáncem starých ideálů občanské etiky. Jedince, kteří svým jednáním chtějí překročit lidské meze odsuzuje k tragickému pádu. A naopak povznáší ty, kteří svými činy prokazují úctu k vlasti, zákonům, rodině a bohům. Na scénu zavedl Sofoklés třetího herce a úlohu choru omezil na komentování ději, čímž podtrhl i jeho obecnější význam.