Přes některé předpovědi zůstává polní dělostřelectvo mimořádně významnou složkou ozbrojených sil i na počátku 21. století. Za páteř moderního dělostřelectva se pokládají samohybné kanónové houfnice schopné střílet přesně a ničivě na desítky kilometrů.
Dělostřelectvo je druhem vojska, který realizuje palebné úkoly převážně ve prospěch jiných druhů vojsk. Dnešní dělostřelecké zbraně lze členit podle několika hledisek, ale nejčastější je dělení podle pohyblivosti a podle principu. Podle prvního lze rozeznat systémy tažené a samohybné. Zvláštní podskupinou tažených dělostřeleckých systémů jsou systémy samojízdné. Typy patřící do této podskupiny jsou vybavené malými motory, které umožňují přesuny na kratší vzdálenosti. Naproti tomu samohybné dělostřelecké komplety mají vlastní zbraň umístěnou na kolovém nebo pásovém podvozku, který umožňuje samostatné přemisťování na dlouhé vzdálenosti a zpravidla i dobrou pohyblivost v terénu.