Seminární práce: Charakteristika limitní (extrémní) zátěže z pohledu nedostatku stravy a pitného režimu v podmínkách AČR, případně v zahraničních misích

ÚVOD

Zadané téma jsem se rozhodl zpracovat z pohledu výcviku přežití, který probíhá u AČR, potažmo ozbrojených sil. Tato problematika se nejvíce dotýká vojáků při provádění tělesné přípravy téma 6 - přežití v tísni dle prog-1-3 a dalších speciálních kurzů např. S.E.R.E.

Práci jsem rozdělil na dvě části. V první z nich se pokusím popsat význam stravy a zjednodušený popis živin z ní získaných. Druhá část se zabývá získáním stravy v tísňových podmínkách. Vzhledem k rozsahu práce jsem se rozhodl problematiku řešit v obecné rovině.

Toto téma jsem si zvolil proto, že existuje nesčetné množství situací, které nás mohou přivést do tísně a vynutit si tak od nás dovednosti nutné k přežití. Jednou z těchto dovedností je získání stravy v prostředí kde se nacházíme. Proto je bezpodmínečně nutné být na tyto situace vždy řádně připraven a toho lze docílit pouze soustavnou přípravou v posádce, zpravodajskou přípravou před nasazením a průběžnou přípravou v prostoru nasazení.

Jak jsem již zmínil v předchozím odstavci, existuje mnoho situací, které od nás budou vyžadovat schopnosti a dovednosti nutné k přežití. Těmito situacemi může být odloučení od vlastní jednotky, ztráta orientace, zranění, nedostatečná příprava na plnění úkolu, únos, zadržení atd.

Tyto hrozby již nemohou být pouze spojovány s konvenčními střety jak tomu bylo donedávna. V soudobém asymetrickém boji se kterým, se setkáváme v zahraničních operacích již nejednou došlo k únosu aliančního vojáka, či ztrátě jednotky a bylo třeba od zúčastněných prokázat své schopnosti přežít.

Důvodů, proč provádět výcviky v přežití je tedy dostatek. Obstarání stravy je jen pouhý zlomek celého balíku informací, které jsou pro přežití nutné. Tyto znalosti nám napomohou nejenom přežít, ale i zvýšit si komfort během plnění úkolu, zejména průzkumných skupin, které často působí na území protivníka.

Jsem zastáncem názoru, že pouhá teoretická příprava vojáků nemůže být plnohodnotnou náhražkou výcviku v poli. To samé platí i u výcviku v získávání stravy, kde praktické zkušenosti upevní získané teoretické znalosti. Pokud však budeme realizovat výcvik ve sběru rostlin a jejich požívání je nutné tuto informaci uvést v řádně schválené písemné přípravě, včetně typu rostliny a množství, které se povoluje konzumovat, protože dle VŠEVOJSK 2-9 je zákaz sběru lesních plodit a jejich požívání. To samé platí i u lovu zvěře a ryb, kde je problém ještě o mnoho větší a je téměř nemožné provádět výcvik v této oblasti a v souladu s platnou legislativou.