Čtenářský deník: Anton Pavlovič Čechov - Nudná historie

"Ruský prozaik a dramatik. Představitel ruského kritického realismu. Vystudoval medicínu a přírodní vědy, ale lékařskému povolání se věnoval pouhé dva roky. Schopnost přesného detailního pozorování a vřelý vztah k lidem však přenesl do své literární tvorby. Ještě za studií začal pod pseudonymem Aljoša Čechonte otiskovat prozaické miniatury – zdánlivě prosté mikropovídky s motivy všedního života, v nichž vesele i posměšně líčil různé lidské nedostatky, předsudky, hloupost a poníženost. Napsal na šest set takovýchto miniatur a fejetonů. Pak však stále více zjišťoval, že svět je příliš zkažený a lidé se příliš odcizili své lidské podstatě, než aby je bylo možno vyléčit jen smíchem.
A tak se v druhém období své prozaické tvorby v rozsáhlejších smutných humoreskách a satirických groteskách soustředil na líčení hrdinů, kteří nejsou ani jen dobří, ani jen zlí, žijí podivným, bezcílným a marným životem, z něhož by se sice rádi vytrhli, ale nenalézají k tomu v sobě dostatek síly. K nejlepším Čechovovým povídkám tohoto období patří Step, Pavilón č. 6, Nudná historie, Dáma s psíčkem. Stejný obraz zmarněného života prostupuje i Čechovovy hry. jako v jeho aktovkách, ta v slavných celovečerních hrách, jako jsou Racek, Strýček Váňa, Tři sestra a Višňový sad se potácejí zbyteční lidé v malicherné každodennosti a jejich touha po opravdovosti nekončí činem, ale steskem. Čechovovy příběhy probíhají bez výrazného konfliktu a dramatického napětí, mají zvláštní lyrickou atmosféru a sugestivní napětí mezi vnější, povrchovou všedností a hlubinnou tragickou v podtextu.