Studijní materiál: Základy ochrany ovzduší

Úvod

Ovzduší patří mezi základní složky životního prostředí. Pod pojmem ochrana ovzduší proto chápeme nejenom ochranu vnějšího ovzduší před znečišťujícími látkami, ale i ochranu vnitřního ovzduší (pracovního a obytného) před škodlivými látkami jako součást ochrany a tvorby vnitřního prostředí.

Součástí technických zařízení pro ochranu vnějšího i vnitřního ovzduší jsou zařízení k omezování znečišťujících a škodlivých látek. Podle toho, zda se jedná o ochranu vnějšího nebo vnitřního ovzduší, se tato zařízení podstatně liší nejenom svým účelem, ale i konstrukcí a provozem. Jako typický příklad je možno uvést rozdíl mezi vícestupňovou filtrací u vzduchotechnických zařízení a průmyslovým filtrem s pulzním profukem jako koncovým stupněm u kotlů na tuhá paliva.

Předmět Základy ochrany ovzduší je zaměřen na ochranu vnějšího ovzduší. Jeho cílem je seznámit posluchače se základy legislativy jak v oblasti emisí, tak imisí, se základními způsoby stanovení množství emisí znečišťujících látek, problematikou stanovení hustoty a vlhkosti plynů, dále informačními systémy v ochraně ovzduší, mezinárodními závazky a globálními problémy. Jsou podány i základní informace o problematice perzistentních organických polutantů a těkavých organických látkách.

Ochrana vnějšího ovzduší patří mezi základní cíle a úkoly ochrany životního prostředí. I když v posledních letech zde došlo k podstatnému zlepšení, řadí se Česká republika úrovní znečištění ovzduší stále k nejvíce znečištěným oblastem celé Evropy. Hlavní příčinou tohoto stavu je vysoká energetická náročnost české ekonomiky, která přesahuje měřítka obvyklá ve vyspělých státech, a následně velký podíl výroby tepla a energie spalováním nekvalitních hnědých uhlí s vysokým obsahem síry. Ke znečištění ovzduší ve městech výrazným způsobem přispívá spalování tuhých paliv v lokálních topeništích a zejména automobilová doprava.

Ochranou ovzduší se rozumí komplexní soubor opatření jak technických (technologických, surovinových, omezujících, územně technických a zajišťujících rozptyl znečišťujících látek), tak administrativních (legislativních, správních, organizačních, koncepčních, kontrolních, ekonomických a j.), která směřují buď přímo nebo nepřímo ke zmírnění, zastavení růstu nebo dokonce ke snížení úrovně znečišťování ovzduší s postupujícím rozvojem průmyslu, automobilismu a jiných jevů ovlivňujících znečišťování.