Seminární práce: Souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a inflací
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:95,4 %
- Typ:Seminární práce
- Univerzita:Vysoké učení technické v Brně
- Fakulta:Fakulta podnikatelská
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Ekonomie
- Předmět:Makroekonomie
- Autor:pacha
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:7 strán
- Zobrazeno:2 135 x
- Stažené:1 x
- Velikost:0,4 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:7343
- Poslední úprava:01.02.2016
1. Souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a inflací
Prvním krokem ve výzkumu souvislosti mezi mírou nezaměstnanosti a inflací byla práce Novozélanďana A. W. Phillipse. Ten prováděl výzkum souvislosti mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu nominálních mezd mezi roky 1861-1957 ve Velké Británii [1]. Výsledkem jeho bádání je Phillipsova křivka vyjadřující vzájemnou závislost těchto dvou veličin.
1.1. Krátkodobá Phillipsova křivka
V 60. letech Američané Paul A. Samuelson a Robert M. Sollow upravili Phillipsovu křivku tak, aby vyjadřovala vztah mezi mírou nezaměstnanosti a cenovou inflací. Toho dosáhli tak, že dali do vzájemného vztahu růst nominálních mezd, produktivity práce a cen. Výsledkem této úpravy je krátkodobá Phillipsova křivka. Takto upravená křivka předpokládá neměnnou očekávanou inflaci. Z tohoto pohledu musí vláda volit mezi dvěma cíli. Může zvyšovat zaměstnanost za cenu růstu cen, nebo může snižovat míru inflace, což vede k růstu nezaměstnanosti.
Prvním krokem ve výzkumu souvislosti mezi mírou nezaměstnanosti a inflací byla práce Novozélanďana A. W. Phillipse. Ten prováděl výzkum souvislosti mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu nominálních mezd mezi roky 1861-1957 ve Velké Británii [1]. Výsledkem jeho bádání je Phillipsova křivka vyjadřující vzájemnou závislost těchto dvou veličin.
1.1. Krátkodobá Phillipsova křivka
V 60. letech Američané Paul A. Samuelson a Robert M. Sollow upravili Phillipsovu křivku tak, aby vyjadřovala vztah mezi mírou nezaměstnanosti a cenovou inflací. Toho dosáhli tak, že dali do vzájemného vztahu růst nominálních mezd, produktivity práce a cen. Výsledkem této úpravy je krátkodobá Phillipsova křivka. Takto upravená křivka předpokládá neměnnou očekávanou inflaci. Z tohoto pohledu musí vláda volit mezi dvěma cíli. Může zvyšovat zaměstnanost za cenu růstu cen, nebo může snižovat míru inflace, což vede k růstu nezaměstnanosti.