Vytápěcí systém se významnou měrou podílí na vytváření tepelně-vlhkostního mikroklimatu interiérů budov. Cílem je dosáhnout takového stavu prostředí, ve kterém se Člověk cítí příjemně - není mu ani teplo ani zima. Tento stav se pak nazývá tepelnou pohodou. Jednou z podmínek tepelné pohody je dosažení tepelné rovnováhy člověka při tzv. suchém ochlazování těla. Při dané fyzické námaze, je do okolí větší část produkovaného tepla odváděna konvekcí a sáláním, bez vylučování potu. Je mnoho faktorů které se na stavu tepelné pohody podílí. V podstatě jej lze ale charakterizovat čtyřmi objektivními a dvěma subjektivními.
Objektivní faktory tvoří: ■ Teplota vnitřního vzduchu ■ Účinná teplota okolních ploch ■ Vlhkost vnitřního vzduchu daná parciálním tlakem vodní páry nebo relativní vlhkostí ■ Rychlost proudění vnitřního vzduchu
Subjektivními faktory jsou: ■ Měrný tepelný tok vlivem metabolismu (daný stupněm fyzické námahy - činností člověka, věkem, konstitucí, pohlavím a zdravotním stavem) ■ Tepelně izolační schopnost oděvu
Na objektivní faktory má velký vliv otopná plocha a to způsobem předávání tepla z vytápěcí soustavy do místnosti. Z teplonosného média přechází teplo vedením vlastní konstrukcí topné plochy a do prostoru je předáváno konvekcí (prouděním) a sáláním (radiací). Předávání tepla se vždy děje oběma způsoby, avšak v různých poměrech jednotlivých složek.