• Konjugace • Elektrony π vhodně uspořádaných a orientovaných násobných vazeb mohou spolu interagovat a vytvářet nový typ MO. Tato skutečnost se projeví v geometrii molekuly například změnou délek vazeb, vznikem parciálních nábojů a téměř vždy poklesem energie. Do konjugace se mohou zapojovat i nevazebné elektronové páry. Rozložení elektronů v molekule s konjugovaným systémem lze interpretovat mezomerními strukturami. • Indukční efekt • Posun elektronové hustoty na jednoduchých vazbách způsobený zpravidla rozdílnou elektronegativitou vazebných partnerů nazýváme indukční efekt. • Atomy nebo skupiny atomů zvyšující elektronovou hustotu na uhlíkatém skeletu molekuly označujeme jako elektrondonorní a jejich působení jako pozitivní indukční efekt (+I efekt). • Atomy nebo skupiny atomů snižující elektronovou hustotu na uhlíkatém skeletu molekuly označujeme jako elektronakceptorní a jejich působení jako pozitivní indukční efekt (-I efekt). • Velikost absolutní hodnoty indukovaného parciálního náboje monotónně klesá směrem od substituentu a na čtvrtém uhlíku se již prakticky neprojevuje.