Management - souhrn všech činností, které je třeba udělat, aby byl zabezpečen chod organizace - umění dosáhnout toho, aby lidé udělali, co je třeba = organizovanou a systematickou snahu ovlivnit předmět svého zájmu žádoucím způsobem - mobilizování a aktivizování všech zdrojů instituce a podstupování rizik s cílem dosáhnout žádoucích přínosů pro řízenou instituci - umění rozdělit práci jiným
1) specifická aktivita 2) skupina řídících pracovníků 3) vědní disciplína
Manažer - samostatná profese, kdy pracovník na základě zvolení, jmenování, pověření, ustavení, zmocnění aktivně realizuje řídicí činnosti, pro které je vybaven odpovídajícími způsobilostmi, pravomocemi a odpovědnostmi.
Vrcholová úroveň řízení, vrcholové vedení (top management) - nejvyšší řídící pracovník/ ci organizace; jejich postavení a pravomoci obvykle specifi kují statutární dokumenty organizace, např.: reprezentují, koordinují činnosti, tvoří strategie a koncecpce, zodpovídají za výsledky podniku
Střední úroveň řízení (middle management) - řídící pracovníci štábních útvarů či nižších liniových útvarů, závodů. V činnosti středních manažerů zaujímá největší podíl poskytování a získávání informací. Udává se, že tyto činnosi zabírají až 40 % jejich pracovního času.
Základní úroveň řízení (lower management), někdy též označovaná jako „management první linie“; nejnižší úroveň řízení, kdy manažer již řídí výkonné pracovníky (předáci, mistři, vedoucí dílen, sales manažeři)
Typické rysy soudobého managementu: - specifi cké aktivity, působící na lidi tak, aby udělali to, co je třeba - „tah na branku“: řídicí činnosti jednoznačně podřízeny stanovenému cíli s důrazem na výkonnost organizace - je třeba mít na zřeteli priority a těm přednostně věnovat pozornost - reakce na změny musí probíhat rychle - respektování rizika musí být doprovodným atributem všech manažerských rozhodnutí