Ekonomické myšlení se profilovalo ve dvou směrech:
• V praktických poznatcích (empirii), stále dovednější jejich využití ve výrobě, rozdělování i spotřebě (ekonomika) • V teoretických poznatcích - reflexe ekonomických procesů vedoucí k formování ucelených myšlenkových směrů (škol) - Empirie: Merkantilisté (Jean Baptiste Colbert), Fyziokraté (Francois Qeusnay) - Teoretické poznatky - Zakladatelé (klasikové) ekonomické vědy: Adam Smith, David Ricardo - Ekonomie - oikos - dům, nomo - řídit - Ekonomie jako věda se vyvinula - z etiky, z práva - Pojem „politická ekonomie - Poprvé použil Antoine de Monchrétien, 1615 „Pojednání o politické ekonomii“, Polis = obec, Pojem se užíval do 1892, kdy vyšlo dílo Alfreda Marshalla „The Principles of Economics - Koncepce člověka: Homo oeconomicus - aktér usiluje o maximalizaci užitku pro sebe, pojem poprvé ekonom a sociolog Vilfredo Pareto v „Manual of political economy“ (1906) x Člověk společenský
Distinkční znaky ekonomických škol 1) Světový názor, ideologie (např. liberální, socialistická) 2) Metodologie • Metodologický subjektivismus (ek. jevy vnímány na základě subjektivních preferencí jednotlivce) • Metodologický pozitivismus (působení objektivních zákonů) • Metodologický realismus (snaha o věrnou reflexi ekonomické reality)
Distinkční znaky II - metodologický individualismus (ek.jev jako výsledek jednání jedince), holistický přístup (studium velkých ekonomických celků) 3) Metoda zkoumání: vztah k matematice, metoda abstraktně-deduktivní, metoda empiricko-induktivní
Distinkční znaky III - metoda sociálně-ekonomická, metoda historická 4) Vztah k tržnímu mechanismu (intervencionistické teorie, liberální teorie) 5) Pozitivní - normativní: pozitivní ekonomie: rozbor a popis bez kvalitativního hodnocení x normativní ekonomie: kvalitativní hodnocení, hledání ideálu fungující ekonomiky