1.1.1 Přírodní jev a fyzikální veličina Fyzika je přírodní vědou, jež zkoumá nejjednodušší, ale současně i nejobecnější zákonitosti přírodních jevů, stavbu a vlastnosti hmoty a zákony jejího pohybu. Při tomto zkoumání zjišťujeme, že studované objekty mají určité charakteristiky (vlastnosti), že se nacházejí v jistých stavech a že mezi nimi probíhají nejrůznější děje. K vystižení těchto skutečností nám slouží fyzikální veličiny. Jestliže chceme zdárně proniknout do tajů fyziky, musíme v první řadě pochopit podstatu daného přírodního jevu. A teprve poté přistoupíme k definici příslušné fyzikální veličiny, která tento jev jednoznačně charakterizuje. Např.: 1) Velice často se setkáváme s jevem, kdy jeden hmotný objekt nějakým způsobem ovlivňuje jiný hmotný objekt - uvádí jej do pohybu, brzdí jej, mění směr jeho pohybu, mění jeho polohu nad zemským povrchem, deformuje jej, apod. Tyto nejrůznější případy vzájemného působení mezi hmotnými objekty pak charakterizuje fyzikální veličina síla. 2) Dobře známe a často i využíváme jev, kdy dochází k uspořádanému pohybu nabitých objektů - elektronů v kovech, iontů v elektrolytech, svazku nabitých částic ve vakuu, ale např. i elektronů kolem jádra vlastního atomu. A opět všechny takové případy, ať už je příčina jejich vzniku jakákoli, jednoznačně charakterizuje fyzikální veličina elektrický proud. Lze tedy říci, že fyzikální veličina je určitý přesně vymezený pojem (většinou to bývá jedno či dvě slova), jímž lze jednoduše kvalitativně i kvantitativně popsat příslušné fyzikální jevy, t.j. vlastnosti, stavy a změny hmotných objektů či soustav hmotných objektů.