Bakalářská práce: Odlitky v technické dokumentaci

Odlévání patří k nejstarším druhům zpracování kovových materiálů. Archeologické nálezy potvrzují, že již ve starém Egyptě byly známy základní technologie slévárenství. V té době se odlitky používaly především k výrobě jednoduchých nástrojů, částí zbraní (např. ostří šípů) a také v neposlední řadě k výrobě uměleckých předmětů. Slévárenství se rozšířilo společně se vznikem prvních palných zbraní v 15. století, kdy sloužívalo předně k výrobě hlavní děl a také v 18. a 19. století společně s velkým rozvojem průmyslu.

Odlitky jsou polotovary, ale i finální výrobky zhotovené formou lití roztaveného kovu do předem připravené formy. Obvykle se funkční plochy obrábí. Nejčastěji se používá forma písková, popřípadě může být zhotovena i z jiných materiálů, podle druhu technologie zhotovení odlitku. Formy mohou být trvalé nebo netrvalé, zrovna tak i modely mohou být trvalé nebo netrvalé. Odlitky lze zhotovovat z železných i neželezných kovů, avšak tyto kovy musí být slévatelné. Nejčastěji je používána šedá litina, která je vhodná především pro zatížení tlakem a je také schopna efektivně tlumit vibrace. S velkou výhodou se proto používají odlitky ze šedé litiny ke zhotovování podstavců (stolů) nejrůznějších obráběcích strojů a také ke zhotovování odlitků převodových skříní převodovek. Dalšími materiály, které jsou vhodné na použití ve slévárenství, jsou temperovaná litina, tvárná litina, ocel na odlitky, slitiny mědi, hliníku, hořčíku, zinku, některé plasty, druhy skla apod. Mezi nejčastěji používané druhy výroby odlitků ve slévárenství zcela jistě patří lití do pískových forem, dále se pak používá především pro vyšší kvalitu odlitku lití formou vytavitelného modelu, lití do skořepin a tlakové lití do trvalých forem.

Bakalářská práce je zpracována na základě národních (ČSN) norem. Měla by pomoci studentům prvního ročníku správně pochopit základní problematiku tvorby výkresové dokumentace odlitků.