- bylo klíčovou dobou v čes. práv. dějinách - změnil se stát. aparát, právo, spol. klima, společnost, život lidí - období 1620 - 1848 - vždy se líčila jako doba temna, doba útlaku, kdy český národ prožíval nejhorší období svého vývoje - toto je hodnocení ovlivněné prvorepublikovými postoji, když se upřednostňoval národnostní prvek - byla to doba obtížná, život lidí nebyl jednoduchý, na druhé straně právě v této době vyrostly moderní instituce jak státní, tak právní (např. byrokratický státní aparát)
Periodizace a) počátek habsburské absolutistické vlády (1620 - 1740) b) osvícenský absolutismus (1740 - 1790) c) policejní absolutismus (1791 - 1848)
Charakteristické rysy absolutismu - panovnické samovládí (absolutismus v užším slova smyslu) - v době absolutismu se rozhodující pravomoci přesouvají do rukou panovníka příp. úřadů jemu bezprostředně podřízených - v tomto období se panovník stává výlučným zákonodárcem, stavovské orgány jsou vyloučeny z podílu na zákonodárství - centralizace (ekonomické a společenské důvody) - je průvodním jevem - rozhodující pravomoci se soustřeďují v centralizovaných orgánech, aby měl panovník dostatek informací ke správnému rozhodování - tento moment v Habsburské monarchii umocňovali nebezpečí ze strany Turků - byrokratizace státní správy - urč. rysy jsou patrné za stavovské monarchie, nejvýraznější je za osvícenského absolutismu - mění se „filozofie“ výkonu stát. správy - středověká stát. správa byla založena na účasti šlechty a dalších privilegovaných stavů - ve středověku nebyly propojen státní aparát hlubšími vazbami, to se za absolutismu mění - mění se zejména osoba úředníka a systém stát. správy - vykonavatelem stát. správy se stává byrokrat, je pro něj charakteristické, že má vzdělání a praxi - svůj úřad zpravidla vykonává jako celoživotní povolání a dostává za výkon úřadu plat, má perspektivu další kariéry a zajištění až do smrti - Josef II. zavedl v r. 1791 tzv. konduitu - pravidelné hodnocení úředníků - 1783 vydal tzv. pastýřský list - otevřený dopis, ve kterém nabádal úředníky k řádnému plnění svých povinností - za osvícenského absolutismu Habsburkové zavedli poměrně jednoduchý systém hierarchické struktury státního aparátu - toto byly rysy charakteristické pro absolutismus v celé Evropě - další rysy jsou specifické pro Habsburský systém - germanizace - byla prosazována zejména Josefem II. - nebyla myšlena jako nástroj národnostního útlaku - národní moment se dostal do popředí až v 19. stol. - Josef II. to dělal z praktických důvodů - úředníci na jednotlivých stupních stát. aparátu si musí rozumět a musí mluvit jednotnou řečí - rekatolizace - souvisí s výsledkem 30 leté války - uplatňovala se zásada „čí moc, toho náboženství“ - tento rys byl velmi výrazný v první etapě absolutismu po 30 leté války, v osvícenském absolutismu se poměry pomalu uvolňovaly - refeudalizace - utužení pozemkově-vrchnostenských vztahů - byla důsledkem tíživé ekonomické situace (nízká zemědělská výroba, proto feudálové využívali nevolníků a poddaných)