1) Druhy vazeb mezi atomy a molekulami v tuhých látkách
Vazební síly - přitažlivé a odpudivé síly, jsou elektrostatického původu a jsou ovlivněny uspořádáním elektronů v atomovém obalu.
Mezi základní vazby mezi atomy patří:
Iontová - je nejjednodušší vazba, která spočívá v elektrické přitažlivosti mezi elektropozitivními a elektronegativními ionty. Elektropozitivní atom půjčí jeden elektron sousednímu elektronegativnímu atomu. Mezi dvojicí různých takto vzniklých iontů vznikne přitažlivá elektrostatická síla a atomy se pak mohou uspořádat do krystalu. Iontová vazba se vyskytuje u prvků, které leží v periodické tabulce blízko vzácných plynů. Prvky s iontovou vazbou se snaží dosáhnout elektronové struktury vzácných plynů, při čemž mohou přijmout nebo odevzdat jen malý počet elektronů. Valenční elektrony jsou zde vázány na svá atomová jádra, a proto tyto látky nevodí elektrický proud. Příkladem je chemická sloučenina chlorid sodný (NaCl) (Obr. 1).
Kovalentní - název je odvozen od názvu „kolektivní valence„ je na rozdíl od iontové vazby charakterizována společnými dvojicemi valenčních elektronů elektricky neutrálních atomů. Tyto elektrony jsou potom polovinu doby v oblasti vlivu jednoho atomového jádra a polovinu doby v oblasti vlivu druhého atomového jádra. Tato vazba je velmi silná, takže ani táním nebo rozpouštěním se molekuly nemění. Příkladem této párové vazby elektronů je např. H2O (Obr. 2), CO2, Cl2.