Tvrdost materiálu je definována jako odpor materiálu proti vnikání cizího tělíska.
Zkoušky tvrdosti dělíme dle jejich charakteru Staticko-plastické: Vickers, Brinell, Rockwell Dynamicko-plastické: Poldi kladívko, Bumannovo kladívko Dynamicko-elastické: Duroskop, Shoreno skleroskop
2) a) Popište zkoušku tvrdosti podle Brinella a uveďte hlavní přednosti
- Zkouška probíhá vtlačováním tělíska ve tvaru kuličky do povrchu zkušebního tělesa a změření průměru vtisku, který zůstane na povrchu zkušebního tělesa po odlehčení zkušebního zatížení F. - Zkouška se provádí na povrchu, který je hladký a rovný.Tvrdost se určuje jako poměr zkušebního zatížení a povrchu vtisku.Tloušťka zkoušeného tělesa musí mít alespoň osminásobek hloubky vtisku. - Vnikající tělísko je buď ocelová kalená kulička pro materiály s tvrdostí větší než 350 nebo kulička z tvrdokovu pro materiály s tvrdostí větší než 650. Přednostně se používá kulička o průměru 10mm. Působící síla: zkušební přístroj musí být schopen vyvolat a stanovit zkušební zatížení v rozsahu 9,807 N - 29,42 kN. - Zkušební zatížení směřuje kolmo k povrchu zkoušeného tělesa bez rázů a chvění. Doba od počátku zatěžování do plné hodnoty zatížení musí být v rozmezí 2 - 8 s. Doba působení plného zatížení musí být od 10 - 15 s.