Studijní materiál: Elektrická měření - teorie - texty pro všechny formy studia

Přesnost měření

Přesnost prováděného měření se obvykle vyjadřuje pomocí chyby měření.

Absolutní chyba je definována jako rozdíl mezi naměřenou XM a skutečnou hodnotou XS

Δ = XM - XS
Absolutní chyba se obvykle používá při vyhodnocení výsledků měření, protože má stejný rozměr jako měřená
veličina.
Při udávání přesnosti měřicí metody se nejčastěji používá poměrné (relativní) chyby měření
δ = Δ / XM [ - ]
nebo
δ = Δ . 100 / XM [ % ]
nebo
δ = Δ . 106 / XM [p.p.m.]
p.p.m. - z anglického označení parts per million - jednotek z milionu (tak jako jsou procenta jednotky ze sta.)

Ke skutečné hodnotě se lze přiblížit měřením přesnějším přístrojem, nebo přesnější metodou. Kromě toho lze
stanovit chybu měření na základě teoretických úvah.
V technické praxi se většinou uvažují dvě soustavné chyby a to chyba metody a chyba měřicího přístroje. Chyby
náhodné se snažíme omezit na únosnou mez.

Chybu měření můžeme způsobit už tím, že do měřeného obvodu zapojíme měřicí přístroj. Jeho vnitřní odpor
může způsobit změnu poměrů v proměřovaném obvodě. Velikost takto vzniklé chyby se dá většinou vypočítat,
nebo ji lze zmenšit vhodnějším zapojením. Této chybě se říká chyba metody a může být způsobena
• vnitřním odporem přístrojů (pak se dá chyba přesně vypočítat včetně znaménka)
• zjednodušeným zapojením (chybu nelze vypočítat, pouze odhadnout)
• zjednodušeným výpočtem (chybu nelze vypočítat, pouze odhadnout)