Slévárenství je možno definovat jako technologii, která se zabývá jednak vlastním technologickým procesem výroby odlitků ze slitin kovů, jednak vlastnostmi základních i pomocných surovin, používaných pro tuto výrobu. Slévárenská technologie je v určité oblasti použití velmi efektivní způsob jak vyrobit strojní součást požadovaného tvaru a vlastností. Efektivnost a výhody slévárenské technologie jsou ovšem na druhé straně kompenzovány poměrně vysokou technologickou a organizační náročností celého výrobního procesu.
1. VÝROBA ODLITKU
Výroba odlitků je výsledkem činnosti různých pracovních profesí, které na sebe vzájemně navazují. V zásadě se slévárenské formy zhotovují ve formovně. Do nich se pak případně vkládají jádra (vyrobená v jaderně), která tvoří dutiny budoucího odlitku. Složené formy postupují na licí pole, kde se do dutiny formy odlévá roztavený kov, připravený v tavícím zařízení. Vzniklý odlitek určitou dobu chladne a pak se z formy vyjímá (vytlouká). Dále se odstraňuje vtoková soustava, výfuky, případně nálitky a přes čistírnu a hrubovnu postupuje odlitek do expedice.