Audit jako způsob nezávislého ověření dosažených výsledků společnosti je nástrojem, který napomáhá zainteresovaným subjektům kontrolovat vývoj ve společnostech a je jistou garancí pravdivosti klíčových údajů. Jeho doménou je především podnikatelský, převážně ziskový sektor. Rostoucí vliv je však také zaznamenáván v sektoru neziskovém. Díky širokému záběru a rozmanitosti všech auditovaných subjektů není obsahově možné zabývat se auditem u všech typů společností a organizací. Tento text proto bude akcentovat běžný typ společností, které jsou považovány za pilíř auditorské činnosti.
Cílem práce je vymezit pozici a nastínit postupy při provádění finančního auditu společností povinných k auditu v rámci auditorských služeb upravených zákonem o auditorech a vykonávaných nezávislými auditory. Značná pozornost je věnována vztahu klienta k práci auditora. Proto se značná část práce věnuje spolupráci s auditorem, od jeho výběru přes provádění testů až po navázání trvalé spolupráce. Úskalí, kterými přitom procházejí obě strany -jak klient, tak také auditor-jsou předmětem podrobné analýzy.
Uvedenému cíli odpovídá i struktura práce. Úvodní kapitola se věnuje historii auditu v celosvětovém měřítku s návazností na historii auditu v ČR. Následující text popisuje finanční audit, zejména základní pojmy, podstatu auditu, právní úpravu, profesní předpisy, práva a povinnosti při výkonu auditu. Tato část přechází v část praktickou, která se v obecné rovině snaží popsat metody a způsoby provádění finančního auditu. Audit je rozebrán na jednotlivé fáze, přičemž u každé fáze jsou nastíněny potřebné procedury a testy, které vedou k nezávislému ověření a jsou tak zdrojem informací pro vlastníky, donátory či veřejnost.