1. Rozdíly mezi mezinárodním a tuzemským marketingem:
• Sociální a kulturní odlišnosti a jejich vliv na chování a rozhodování spotřebitelů • Odlišnosti v obchodních jednáních v průmyslovém prostředí • Jazykové bariéry • Legislativní předpisy • Potenciální dosah cca 190 zemí - podnik se musí rozhodnout do které země nebo skupiny zemí bude vyvážet. Musí si zvolit určitá kritéria provést segmentaci a výběr vhodných trhů. • Převládající snaha upřednostňování domácích výrobků zejména ve vyspělých zemích - tento jev je obrazem určitého „vlastenectví“ a národní hrdosti. Můžeme se s tím setkat například ve velké Británii nebo ve Francii. Mnozí dovozci tuto bariéru obcházení tím, že využívají místní distributory a zboží je nabízeno pod jménem distributora. • Pouze relativní vypovídací schopnost marketingového výzkumu v zahraničí v oblasti jak primárních tak sekundárních zdrojů informací - Při provádění primárních šetření může docházet k chybnému pochopení účelu výzkumu nebo k využití nepřiměřené techniky šetření (například písemné dotazování u obyvatel země s vysokou mírou negramotnosti). • Samotná práce v cizím prostředí - Na pracovníky působící zejména dlouhodobě v cizím prostředí, mohou působit stresujícím dojmem jak odlišné pracovní podmínky a životní styl v jiných sociálně kulturních prostředích, odloučenost od blízkých či negativní vztah místních obyvatel vzhledem k zemi původu pracovníka. • Vliv profesionálních lobby - v Japonsku je silně rozvinutý profesionální lobbying • Vysoké náklady oběhu - vysoké náklady na logistiku (dopravu) v konečném důsledku zvyšují cenu produktu pro spotřebitele a zboží se tak stává nekonkurence schopné. • Řízení akcí na dálku