Charakter krajiny vyjadřuje vlastnosti krajiny projevené ve vizuálně vnímané krajinné scéně a též skryté ve významu a cennosti přítomných jevů. Charakter krajiny je fenoménem, který se vyznačuje dvěma důležitými vlastnostmi. Je to proměnlivost a neopakovatelnost. Neobyčejná rozmanitost přírodních a kulturních podmínek se projevuje v různých podobách obrazu krajiny - vnějšího projevu vnitřní struktury přírodních a kulturních prvků, struktur a procesů. Důvody proměnlivosti a neopakovatelnosti charakteru krajiny tkví v přítomnosti a nepřítomnosti určitých znaků, v jejich vizuálním projevu, výraznosti a jedinečnosti, v jejich kombinaci a prostorových vztazích. Poznání podstaty charakteru krajiny je obtížně uchopitelné. Přesto se jeho vyjádření věnuje literatura, výtvarné umění, hudba i věda, např. estetika. Způsobům identifikace znaků, hodnot a vizuálně vnímaných vlastností krajiny v praxi krajinného plánování, krajinné architektury a urbanismu se věnuje řada autorů a v dnešní době již existuje mnoho prací věnovaných hodnocení krajinného rázu určitých území nebo posouzení míry vlivů navrhovaných záměrů na krajinný ráz. Následující text představuje shrnutí názorů autorů - architektů - na problematiku charakteru, rázu a identity kulturní krajiny a jejich zkušeností z četných studií hodnocení krajinného rázu.